Německá armáda by se brzy měla stát nejsilnější v Evropě. Jenže ruský útok může přijít ještě dřív

KOMENTÁŘ / Německo se chystá vybudovat největší konvenční armádu v Evropě. Takový je alespoň plán spolkového kancléře Friedricha Merze, který v reakci na ruskou hrozbu představil ambiciózní transformaci donedávna vysmívaného bundeswehru. Německé ozbrojené síly by se měly zásadně početně rozrůst a především projít masivním doplněním zásob a modernizací vojenského vybavení. Panují ovšem pochybnosti, jestli se vojenská reforma uskuteční dost rychle na to, aby byla německá armáda schopná ubránit ohrožené východní křídlo NATO. Klíčoví představitelé Evropské unie i Severoatlantické aliance totiž varují, že Rusko by mohlo být schopné napadnout některý alianční stát již v horizontu příštích několika let. Zanedbaná armáda V průběhu studené války tvořily západoněmecké ozbrojené síly páteř obrany svobodné části Evropy před případným sovětským útokem, po pádu Berlínské zdi se však situace dramaticky proměnila. Sjednocení s někdejší NDR si vyžádalo obrovské finanční náklady, a jelikož Německo v novém postkomunistickém světě zdánlivě nic neohrožovalo, vybralo si „mírovou dividendu“ ještě víc než Francie nebo Spojené království. Výdaje na obranu se od konce osmdesátých let smrskly z 2,5 procenta HDP na polovinu, vláda Angely Merkelové v roce 2011 zrušila povinnou vojenskou službu a počet aktivních vojáků poklesl z 360 tisíc na dnešních 180 tisíc. Bojová připravenost německé armády se dostala i přes nasazení v Afghánistánu na katastrofální úroveň, na kterou čas od času upozornily různé skandály – například když byli vojáci během cvičení NATO v roce 2014 nuceni používat namísto chybějících kulometů košťata. Na tomto stavu dlouho nic nezměnila ani stále patrnější agresivita Putinova Ruska vůči sousedům, která se projevila vpádem do Gruzie v roce 2008 nebo anexí ukrajinského Krymu…