Jako básník byl geniální. Když chtěl. Jako člověk měl k dokonalosti daleko. A jako šéf filmového odboru na ministerstvu informací zestátňoval československou kinematografii. Vítězslav Nezval (26. květen 1900 - 6. duben 1958) je někým, ke komu se vracíme, ačkoliv se s ním v duchu Často hádáme. Dnešní generace už na něj tolik nepřísahají, ale jeho poezie se přesto nikdy nestane nudnou klasikou. Koluje nám v žilách. Edison, Sbohem a šáteček, Žena v množném čísle, Praha s Prsty deště i Absolutní hrobař s modernistickými obrazy, jako je tento: „Smečka psů pronásleduje stín jelena, který se pase za výkladní skříní na trávníku, jenž pokrývá ohromný kulatý stůl, připravený na večeři pro tři.“
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj