Chtěli co nejdřív do bezpečí, ale on jim vzkázal, ať zpomalí. Nové odhalení svědčí o Bidenově opatrnosti

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu podaly Finsko a Švédsko v polovině května 2022 žádost o přijetí do Severoatlantické aliance. Ve své nové knize, vlastní biografii s názvem Celým srdcem, bývalá švédská premiérka a šéfka Sociálních demokratů Magdalena Anderssonová poodhaluje zákulisí tehdejšího vyjednávání. V napjaté bezpečnostní situaci bylo v zájmu neutrálního Švédska a Finska vstoupit do NATO co nejdříve. Finsku se to povedlo v dubnu 2023, zatímco Švédsko vinou tureckého a maďarského otálení čekalo na schválení téměř o rok déle. Anderssonová ve své biografii naznačuje, že cestu obou zemí do aliance mohla zbrzdit i opatrnost tehdejšího amerického prezidenta Joea Bidena. „O tom jsem vám ještě nevyprávěla,“ řekla bývalá premiérka v pátek v ranním pořadu veřejnoprávní televize SVT. „S Finskem jsme neustále vedli velmi blízký dialog, protože naše země jsou na sobě v oblasti bezpečnostní politiky dost závislé,“ vysvětlila Anderssonová. Na jedné schůzce v Helsinkách ji prý tehdejší finský prezident Sauli Niinistö krátce po vypuknutí války informoval, že během osobního setkání mu Biden sdělil, aby se ve vyjednávání ohledně svého členství v NATO drželi zpátky. „Chtěl tyto diskuse zbrzdit, protože si (Američané) mysleli, že je velmi obtížné získat přehled o situaci, která tehdy panovala,“ řekla Anderssonová. „Ze strany USA to byl jasný signál držet se nyní v těchto diskusích při zemi, přinejmenším navenek,“ dodala bývalá švédská premiérka. To jí prý zpočátku přimělo k tomu, aby vypadala „opatrnější“. „Ale uvnitř práce…