Německý kancléř Merz bojuje s dědictvím Merkelové. První úspěchy v migrační politice voliči neocenili

KOMENTÁŘ / Německý kancléř Friedrich Merz se po několika měsících ve funkci ocitl v nezáviděníhodné situaci. Největší ekonomika v Evropské unii nadále stagnuje a voliči jsou stále nespokojenější s následky masové imigrace, které otevřela dveře Angela Merkelová uprostřed uprchlické krizi mezi lety 2015 až 2016. Merz se sice pokouší omezit počet nových přistěhovalců, deportovat migranty, kteří se dopustili trestných činů, a usnadnit návrat uprchlíků do zemí, jako je Sýrie nebo Afghánistán. Ani tyto kroky mu však alespoň doposud mezi německými voliči nepřinesly valné úspěchy. Kancléřova Křesťanskodemokratická unie (CDU) v celostátních průzkumech soupeří o první místo s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD), která volá po radikálních řešeních, a obává se výsledků v blížících se volbách v pěti významných spolkových zemích. AfD má přitom nakročeno nejen k dalšímu drtivému vítězství v bývalých částech komunistického Německa, ale posiluje i na západě země, kde byl její vliv dosud spíše zanedbatelný. Pocit nebezpečí Německo přijalo na vrcholu uprchlické krize na 1,2 milionů lidí především z válkou zmítané Sýrie, Afghánistánu a Iráku, další statisíce přistěhovalců pak přišly v následujících letech prostřednictvím azylového řízení i vzhledem k poptávce po pracovní síle v souvislosti se stárnoucí populací. Veřejnost kroky tehdejší kancléřky Merkelové zprvu podporovala, postupně se však stala k masové imigraci stále skeptičtější. Ke změně celospolečenské nálady přispěly zejména opakované teroristické útoky mnohdy páchané právě žadateli o azyl i narůstající obavy o bezpečí na ulicích německých měst. „Zeptejte se svých dětí, zeptejte se svých dcer, zeptejte se svých přátel a známých. Všichni potvrzují, že se přinejmenším po setmění jedná o problém. A proto budeme muset najít jeho řešení,“ popsal…