Pojmenovat po komunistovi Olbrachtovi stanici metra je úlet

KOMENTÁŘ / Mám rád Olbrachtovu knihu Golet v údolí a ani Nikola Šuhaj loupežník mi nevadí. Jsem zásadně proti jakékoliv cancel culture. Ale chtít nazvat stanici metra, ulici či cokoliv jiného po fanatickém komunistovi a cenzorovi Ivanu Olbrachtovi je úlet, se kterým by Praha něco měla dělat. Jak upozornil mimo jiné i Ústav pro studium totalitních režimů, máme jiná jména, která si poctu zaslouží víc.   Kovaný komunista Olbracht se klidně může ve školách probírat - kriticky a objektivně. Měli bychom číst Goleta v údolí a největší “fajnšmekři” ať si přečtou třeba i Annu Proletářku, ale nestavějme Olbrachtovi pomníky. Stydí se za něj i jeho rodné Semily.  Olbracht pobýval v roce 1920 v Sovětském svazu a posílal domů články, které popírají vše, co historici o zemi vědí. Vězni v trestaneckých táborech si prý malovali a hráli na hudební nástroje, všechno tam bylo v pohodě. Mnozí Češi tomu uvěřili, protože objektivní informace o říši na východě se tehdy těžko sháněly.  Historici považují za zvláštní i detail, že ho za války vyslýchalo Gestapo, ale nic se mu nestalo. Po válce se Olbracht stává členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa a v roce 1946 je zvolen i poslancem.   Přestože byl spisovatelem, snížil se k cenzuře. Pracoval na ministerstvu informací v rozhlasovém a později v tiskovém odboru, kde se zabýval zákazy knih a jejich vyřazováním z knihoven.  V roce 1952 pak vydal pamflet o Rudolfu Slánském, který byl po politickém procesu popraven. Krátce na to, 30. prosince 1952, zemřel i Olbracht. Jeho rodné Semily…