„Rus není jen Evropan, nýbrž i Asiat.“ Pozor, proruské živly a krvavý ruský svět nás vnímají jako kořist

ESEJ / Už jsou to dva roky, co jsem měl tu děsivou příležitost navštívit nechvalně proslulou "Ložnici Miloše Zemana" v Jaselské ulici v Praze-Bubenči. Zatímco Martin Nejedlý pokuřoval ve vedlejší místnosti, věrný exprezidentův pobočník Jiří Ovčáček nám uvařil kávu. A já se s Milošem Zemanem svářil o evropanství a marně jsem se mu snažil vysvětlit, že umístění Ruska v Evropě ještě neznamená, že patří k téže civilizaci jako Česko. My jsme totiž Západ, zatímco Rusové náleží ke zcela odlišnému civilizačnímu okruhu, zejména proto, že to tak i chtějí. Ani Zemanův argument Dostojevským jsem nepovažoval za relevantní, neboť tento ruský spisovatel a myslitel Evropu zároveň miloval i nenáviděl. Řada lidí se dosud dojímá nad tím, jak je prý ruská kultura významnou součástí kultury evropské a o co všechno přicházíme, když tento fakt tváří v tvář rusko-ukrajinské válce potlačujeme. Argumentuje se například i fenoménem ruského románu 19. století a jedním dechem je zmiňován Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821–1881). Jenže, a to bohužel unikalo i Miloši Zemanovi, Dostojevskij jednoduše nebyl jen romanopisec, ale také publicista a esejista. A v těchto svých textech se neskrývaně projevoval jako velkoruský šovinista a ruský imperialista, který Evropu a Západ viděl jen jako budoucí kořist Ruska. Zářný doklad toho, jak se ruská namyšlenost demonstrovala právě u Dostojevského, představuje jeho Zápisník spisovatelův z let 1880–1881. Ruský velikán nezastírá ruskou touhu po Evropě, která se rozvinula od 19. století: „Naše usilování směrem k Evropě, dokonce i se všemi svými zálibami a krajnostmi … má také nesporně svůj vznešený cíl.“ Rusové jako nejsvobodnější ze všech národů? Když se však Dostojevskij snažil…