Přelomový objev: tělo varuje před roztroušenou sklerózou dávno před jejím vypuknutím

Roztroušená skleróza jakožto autoimunitní onemocnění postihující nervovou tkáň bývá strašákem zejména mladých lidí ve věkové kategorii 20 až 30 let. Právě ty totiž postihuje nejčastěji. Prvotní příznaky mohou být nejednoznačné, proto je někdy obtížné ji včas rozpoznat. Vědci však svým nejnovějším výzkumem otevírají dveře k včasnější diagnostice a možnému předcházení této závažné nemoci. Velmi důležitou studii týkající se rozvoje roztroušené sklerózy (RS) zahájili vědci z Kalifornské univerzity v San Franciscu pod vedením neurologa Ahmada Abdelhaka. Během ní analyzovali přes pět tisíc druhů bílkovin z krve amerických vojáků, mezi nimiž bylo 134 lidí s později diagnostikovanou roztroušenou sklerózou. Výsledky následně ukázaly velmi nadějnou věc – tělo vysílá jasné signály o nástupu onemocnění roky předem. Vědci to zpozorovali zejména při sledování hladiny proteinu zvaného MOG (myelinový oligodendrocytární glykoprotein), jenž chrání nervová vlákna. Tato hladina se prý zvyšovala už sedm let před vypuknutím příznaků roztroušené sklerózy. To napovídá, že imunitní systém začíná útočit na „ochranné obaly“ nervů dlouho před viditelnými projevy. O rok později pak vědci u sledovaných mužů (s pozdější RS) zaznamenali také nárůst další molekuly, tzv. neuronálního cytoplazmatického proteinu (NfL), jenž bývá známkou poškození samotných nervových buněk. Zvýšení hladiny ale vykazoval i interleukin-3 (IL-3), který má v těle na starosti svolávání imunitních buněk do zasažených oblastí. Na základě těchto zjištění by vědečtí pracovníci chtěli vypracovat nový typ krevního testu, jenž by odhalil roztroušenou sklerózu daleko předtím, než by se začala projevovat. „Myslíme si, že naše práce otevírá řadu možností pro diagnostiku, sledování a možná i léčbu RS. Mohlo by to zcela změnit…