500 metrů dokumentů. Tak vypadá Masarykův archiv, který by se měl digitalizovat

Odborníci z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR digitalizují archiv prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Celkem je potřeba převést do digitální podoby přes 500 metrů dokumentů, mezi kterými je mimo jiné korespondence Masaryka s významnými osobnostmi, zápisky, předměty, které patřily jeho rodině a nejbližším spolupracovníkům, a tisíce fotografií. ČTK o tom informovali zástupci Masarykova ústavu. Archivní fond prezidenta Masaryka čítá 125 metrů. Když se přidají i materiály rodiny, jeho nejbližších spolupracovníků a institucí, které založil, je to asi 550 metrů. "Jde o korespondenci T. G. Masaryka s významnými osobnostmi u nás i v zahraničí, různé zápisky, věci jeho rodiny a nejbližších spolupracovníků a také sbírku zhruba 10.000 historických fotografií a 2000 negativů na skleněných deskách," uvedl Rudolf Kučera, ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Prioritou při digitalizaci jsou podle vědců fotografie a negativy, poté přijde na řadu korespondence. Díky digitalizaci bude archiv zpřístupněn badatelům on-line. Nedávné otevření obálky s Masarykovým vzkazem podle Kučery ukázalo, že dědictví prvního československého prezidenta je stále u veřejnosti aktuální. "Rozsáhlý archiv T. G. Masaryka je proto příliš cenný na to, aby ležel pouze v krabicích. Naším úkolem je otevřít ho 21. století. To je ovšem finančně i technologicky velmi náročné," řekl Kučera. Odborníci na digitalizaci získali dotaci od Akademie věd a také příspěvek od České spořitelny. Akademie dává ústavu ročně na digitalizaci jeden až 1,5 milionu korun. Dalšími 300.000 korunami přispěje spořitelna. "Část z této podpory se soustředila primárně na fotografie a negativy, které nejvíce podléhají zubu času. Z celkového počtu 12.000…