Žižka se vzepřel zlu, Babiš ho přijal. Češi podle známého šlechtice zapomněli, komu mají tleskat. Češi odjakživa obdivují psance – od Rumcajse a Švejka přes Žižku až po Andreje... 🤖 AI
Češi odjakživa obdivují psance – od Rumcajse a Švejka Přes Žižku až po Andreje Babiše (ANO). Jenže zatímco kdysi šlo o vzbouřence proti nespravedlivé moci, dnes lidé obdivují spíše ty, kteří zákon ohýbají ku vlastnímu prospěchu. Tvrdí to bývalý Politik a známý Šlechtic Jiří Lobkowicz v obsáhlém komentáři na síti X. Varuje v něm zejména před morálním relativismem, který podle něj stojí za Babišovým vzestupem. "V dějinách českého národa se znovu a znovu objevuje zvláštní paradox: Češi často obdivují ty, kdo porušují zákon. Ne snad proto, že by milovali zločin – ale proto, že zákon sám byl po staletí nástrojem cizí nebo zkorumpované moci," píše Lobkowicz ve svém příspěvku. Právě proto se z psanců podle něj stávali hrdinové – a z hrdinů, kteří odmítli moc, zakladatelé národní identity. Domnívá se, že právě tato historická zkušenost stvořila jeden z nejtrvalejších rysů české identity – víru, že pravda stojí výš než zákon, pokud je zákon nespravedlivý. Prvním „spravedlivým psancem“ byl podle Lobkowicze Jan Žižka z Trocnova, který „se odmítl podřídit zkažené autoritě". V očích krále i papeže se tak stal zrádcem, heretikem, loupežníkem, zatímco v očích lidu byl obráncem pravdy, vojevůdcem chudých a mužem, který se nebál postavit moci, která zradila evangelium i národ. "Žižka byl psanec – ale psanec svědomí," míní Lobkowicz. Motiv spravedlivého vzbouřence se podle šlechtice později propsal do lidové kultury. Rumcajs i Švejk zosobňují „malého člověka, který vítězí rozumem nad autoritou". Humor, ironie a vzdor se v jejich případě stávají zbraní proti útlaku. "Češi se…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj