Osud Dušana Kleina aneb Jak svět přichází o básníky . NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Pro Dušana Kleina (27. NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Pro Dušana Kleina (27. 🤖 AI
NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Pro Dušana Kleina (27. 6. 1939 – 9. 1. 2022) se film stal osudem nejpozději od roku 1953, kdy se jako čtrnáctiletý objevil v hlavní dětské roli agitky Jiřího Weisse Můj přítel Fabián. V letech 1958–1963 absolvoval režii na FAMU, debutoval s Miroslavem Sobotou reminiscencí válečných traumat Místenka bez návratu (1964), od počátku 70. let proslul jako režisér detektivek a kriminálek. A pak přišla komedie Jak svět přichází o básníky (1982), nečekaná výhybka k veselohernímu žánru, v němž začal slavit svou nostalgickou poetikou překvapivé úspěchy. Cesta k oběma žánrům byla ale vlastně zcela náhodná. Nový šéfdramaturg Ludvík Toman, „to železný koště, co vymetá Barrandov“, jak se sám označil, totiž po svém nástupu koncem roku 1969 prohlásil: „Klein točit nebude – za prvé proto, že je Žid, za druhé je malý a za třetí by se mu mohlo během natáčení něco stát.“ Pak Kleinovi vnucovali, aby natočil propagandistické drama Klíč (1971), a on se úlitbě, které se posléze rád ujal Vladimír Čech, vyhnul právě díky tomu, že mu Václav Šašek náhodně nabídl scénář na detektivku (Jeden z nich je Vrah,1970). Natočil jich pro kina ještě dalších osm, než se mu v roce 1979 dostal do rukou tehdy ještě rukopis humoristické prvotiny Ladislava Pecháčka (* 6. 12. 1940), románu Amatéři. Kniha vyšla v roce 1980 v královéhradeckém nakladatelství Kruh a asi málokdo předpokládal, že vzápětí vznikne nejen její filmový přepis, ale po něm i další a další pokračování se stejnými protagonisty. Strázně, nejistoty a suverenita paniců Středoškolák Štěpán Šafránek (Pavel Kříž) potají šmíruje přednosti zákaznic své…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj