KOMENTÁŘ / Krátce poté, co se předminulý týden nad Dánskem poprvé objevily neznámé drony, tamní vláda jasně deklarovala, že se nenechá zastrašit. Právě svou zbabělostí by totiž nahrála silám, které...
KOMENTÁŘ / Krátce poté, co se předminulý týden nad Dánskem poprvé objevily neznámé drony, tamní vláda jasně deklarovala, že se nenechá zastrašit. Právě svou zbabělostí by totiž nahrála silám, které za tímto a dalšími hybridními Útoky proti zemím NATO stojí. Přestože vyšetřování na viníka dosud neukázalo, jak prohlásil kupříkladu švédský premiér Ulf Kristersson, vše nasvědčuje tomu, že se jedná o útok z Ruska. Dánsko se jako hlavní cíl tohoto typu operace z pohledu Kremlu jeví jako logická volba. Od vypuknutí války do poloviny září letošního roku poskytlo Ukrajině vojenskou Pomoc ve výši 220 miliard korun. Kromě toho se Dánsko zapojuje i do podpory po boku svých spojenců – podílí se mimo jiné na české muniční iniciativě a nedávno se Švédskem a Norskem zakoupilo Ukrajině americké zbraně. Co Kreml ale vyloženě popudilo, je smlouva, která napadené zemi umožní vyrábět drony a rakety v Dánsku mimo dosah ruských střel. Poslední kapkou pro agresora nejspíš bylo prohlášení premiérky Mette Frederiksenové, že zbraně dlouhého doletu, které její země hodlá poprvé v historii pořídit, budou mířit na Rusko. Dánští vojenští zpravodajci minulý týden zvýšili úroveň hybridní hrozby a ministr obrany Troels Lund Poulsen upozornil, že „příště by to mohl být velmi rozsáhlý kybernetický nebo hackerský útok“ a podle toho se prý musí všichni zařídit, především armáda a policie. Ale také běžní občané. „V první řadě si jako Dán musíte uvědomit, v jaké realitě se nacházíme,“ odpověděl ministr obrany na…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj