Série pozorování dronů nad zeměmi NATO vypadá jako koordinovaná kampaň, přičemž podezření směřuje k Rusku. „Tyto drony cílí na strategická a vojenská místa, což ukazuje na záměrné akce, nikoli náhodné výtržnosti,“ uvedl pro
Kyiv Independent Ivan Stupak, vojenský analytik a bývalý
Důstojník SBU. Během několika týdnů drony narušily vzdušný
Prostor osmi evropských států. Vlna začala v září, kdy 19 dronů přeletělo Polsko. Incidenty pokračovaly v Dánsku, Litvě, Finsku, Estonsku, Rumunsku, Německu a Belgii, což v některých případech vedlo k uzavření vzdušného prostoru a zpoždění letů. V Dánsku byly drony spatřeny u vojenských zařízení, včetně základny Karup, a v Aalborgu způsobily hodinové uzavření letiště. Podobné situace nastaly v Litvě, kde drony u vilniuského letiště způsobily zpoždění letů, a ve Finsku, kde jeden přeletěl elektrárnu v Rovaniemi. Dánsko dokonce zvažovalo aktivaci článku 4 NATO kvůli ohrožení územní celistvosti. Drony se zaměřují na klíčovou infrastrukturu, jako jsou letiště, elektrárny nebo vojenské základny, což podle odborníků naznačuje úmyslné jednání. Dánský ministr obrany
Troels Lund Poulsen ale říká, že zatím neexistují důkazy přímo spojující Rusko s těmito incidenty. Přesto jejich rozsah a zaměření svědčí o možné širší strategii. „Neměli bychom automaticky všechno přisuzovat ruské strategii, ale tyto akce odpovídají jejich přístupu, který proti odpůrcům Kremlu kombinuje různé nástroje,“ řekl pro
Kyiv Independent Michael Clarke, britský expert na obranná studia z
King’s College London a
Bývalý šéf RUSI. Nedostatečný pokrok v iniciativě „drone wall“ v Kodani ukazuje, že Evropa je znepokojena, ale…