První republika trestala vězením i faráře, kteří v neděli odmítli volit... 🤖 AI
HISTORIE / Jeden den vězení nebo pokuta dvacet korun československých čekala na jistého faráře Československé církve bratrské z Pusté Rybné v Pardubickém kraji, který odmítl přijít v listopadu roku 1925 k parlamentním volbám. Z prostého důvodu – byla neděle. Marně se hájil, že nechtěl porušit Boží přikázání a že „je více poslouchat Boha než lidi“. Za první republiky totiž museli obyvatelé k volbám povinně, Jinak jim Hrozil trest. Z trosek habsburské monarchie vzešlo vůlí vítězných mocností po první světové válce hned několik nových států – a mezi nimi i Československo, vrchol dlouholetého úsilí o národní sebeurčení Čechů a Slováků. První republika se zrodila 28. října 1918, přesto trvalo ještě více než rok a půl, než její obyvatelé mohli poprvé přijít k demokratickým parlamentním volbám. „Celého půldruhého roku od vzniku republiky zasedalo, rokovalo a usnášelo se jmenované revoluční Národní shromáždění a vydávalo zákon za zákonem. Byla to zvláštnost v Evropě: všechny ostatní státy již vykonaly volby, Československo jediné setrvávalo bez voleného parlamentu. Proč se tak stalo?“ píše spisovatel a novinář Ferdinand Peroutka ve své knize Budování státu. „Opakujme stručně, že vytvoření Ústavy a některých jiných základních zákonů bylo pokládáno za úkol, který musí vykonat ještě revoluční sbor, poněvadž se nevěřilo v možnost Dohody s rozkacenými Němci; československý národ vytvořil stát proti vůli Němců, musí tedy sám také položit jeho základy; pochybovalo se, že by Němci pomáhali klást základy dobré a že by jim prospěch státu ležel na srdci,“ vysvětluje Peroutka na dalších řádcích. Dozvuky války Cesta k prvním volbám v…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdrojGeografické lokality
Lokácia: pardubickém kraji
Mapa nie je momentálne dostupná
Mapa nie je momentálne dostupná