Podle nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos pro platformy Nesnězeno a
Munch se s potravinovým odpadem potýká významná část českých i slovenských domácností. Denně nebo několikrát týdně vyhazuje jídlo šestnáct procent Slováků a dvanáct procent
Čechů, přičemž největší paradox se ukazuje u mladé generace. Ačkoli jsou právě lidé ve věku 18 až 35 let považováni za největší zastánce udržitelnosti, podle dat plýtvají potravinami téměř dvakrát častěji než starší generace. Nejčastější důvod představují zkažené potraviny, které vznikají kvůli nedostatečnému plánování nákupů a příliš velkým zásobám. „Podle ministerstva zemědělství se v Česku ročně vyhodí 420 000 tun potravinového odpadu, což je zhruba třicet osm kilogramů na osobu,“ upozorňuje zakladatel platformy Nesnězeno Jakub Henni. Plýtvání potravinami má citelný dopad na rodinné rozpočty. Zatímco průměrná roční finanční ztráta dosahuje v Česku 4 636 korun na osobu, na Slovensku je to 5 030 korun. Nejvíce na jídle tratí lidé v produktivním věku. V Česku se jedná o skupinu ve věku 36 až 44 let, na Slovensku pak mezi 27 a 35 lety. Vyhazování jídla je často výsledkem životního stylu a rychlého tempa, nikoli nedostatku dobré vůle. Jedním z řešení mohou být i chytré aplikace, které propojují zákazníky s restauracemi či obchody a umožňují zachránit kvalitní potraviny za výhodnější cenu. Mladí vs. staří Podle
Jakuba Henniho, který spoluzaložil platformu Nesnězeno, mladší generace plýtvají jídlem z jednoduchého důvodu, a to z nedostatku zkušeností. „Často žijí sami a neumějí odhadnout množství potravin, které si kupují. Rozumím tomu.“ Z průzkumu plyne, že jsou na tom s vyhazováním jídla nejlépe starší generace. „Vidím to i na svých…