Italská kuchyně je v Česku velmi populární. Je zde nespočet italských restaurací, italské recepty si připravujeme s oblibou doma, ale popravdě? Mnohokrát se výsledný pokrm od italské kuchyně liší opravdu výrazně. Kuřecí
Maso máme v oblibě jako zdravé a snadno stravitelné. Kuře se v Itálii připravuje s oblibou také, ale nikdy, opravdu nikdy dohromady s těstovinami. Je to logické. Jak kuře, tak těstoviny nemají výraznější chuť a dohromady jde o jídlo bez nápadu, poněkud mdlé. To ale neznamená, že neexistují skvělé italské recepty na přípravu kuřete. Vyzkoušejte například pollo alla cacciatora, skvělý recept, kdy se kuřecí
Maso připravuje s cibulí, bylinkami, rajčaty a rozhodně s vínem, pochopitelně červeným. A příloha? Vždy jen a pouze chléb, ideálně pochopitelně ten italský. Těstoviny jsou dennodenní součástí italské kuchyně. Důležité je, jak je uvaříte. Opravdu nikdy by „pasta“ neměla být rozvařená, jedná se o zcela zásadní prohřešek. Pasta má být „al dente“, tedy na skus. To trvá různě dlouhou dobu, podle typu těstovin. Těstoviny vařte zásadně v pořádně slané vodě, nikdy je neproplachujte a nelijte na ně olej! Na těstoviny patří správné sugo, tedy omáčka. Pro Italy je zcela nepochopitelné, pokud bude omáčka obsahovat smetanu, častý nešvar domácích, ale i restauračních kuchtíků. Jde o zásadní omyl, omáčka má být vždy lehká, nejčastěji s rajčatovým základem na olivovém oleji. To, že kečup je v Itálii zcela zapovězený a snášený pouze v
McDonald’s, snad nemusíme zdůrazňovat. Bazalka se dodává vždy až po uvaření všech surovin. Velmi lahodné je italské rizoto, i když bychom měli spíše psát…