Děti smrt blízkého prožívají Jinak než dospělí. Nejmenší ještě nechápou její definitivnost, ale citlivě vnímají emoce kolem sebe. Není proto neobvyklé, že si po ztrátě jdou hrát nebo pustí pohádku – je to jejich způsob, jak se chránit. Starší děti a dospívající mohou reagovat vztekem či vzdorem. Úkolem dospělých je neomezovat tyto projevy, ale dát najevo, že to, co cítí, je v pořádku.
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj