Druhá polistopadová republika a změna režimu. Jaký je reálný povolební scénář v České republice. KOMENTÁŘ / Letošní volby by mohly mít svou hymnu. 🤖 AI
KOMENTÁŘ / Letošní volby by mohly mít svou hymnu. Tou by se mohla stát parafráze na jednu písničku Michaela Kocába, která by začínala slovy: „Já jsem tvá druhá republika, pozvi mě dál!“ Ruku na klice, která může dveře druhé republice otevřít, přitom stále mají čeští, moravští a slezští voliči. Říjnové volební rozhodování o novém složení Poslanecké sněmovny PČR totiž může přinést radikální proměnu v české politice. Většina průzkumů nyní věští volební výsledek, který může znamenat výrazný předěl v politickém směřování země. Jedním z reálných volebních výsledků proto může být faktický nástup druhé republiky, která nahradí dosavadní politickou éru, jíž můžeme říkat první polistopadová republika. Tato druhá republika se přitom bude velmi výrazně lišit od té první, ale k tomu se ještě dostaneme podrobněji. Termín druhá republika může vyvolávat určité překvapení, ale je v tomto případě z mnoha důvodů namístě. Tento článek si můžete Zdarma poslechnout v audio verzi zde. Číslované republiky V dosavadní české historii se jako druhá (československá) republika označuje období, které je na jedné straně vymezeno Mnichovem 1938 a na straně druhé březnovou okupací 1939 spojenou se vznikem Protektorátu Čechy a Morava. Tehdejší druhá republika je dávána do protikladu k demokratické první republice, která trvala mezi léty 1918 až 1938. Obě Československé republiky se lišily celým politickým režimem, protože v pomnichovském Československu najdeme řadu autoritativních rysů. Číslované republiky mají ale ve svých novodobých dějinách i další evropské státy. Francie třeba teď žije ve své páté republice, sousední Poláci mluví o třetí republice a Italové zatím dospěli „jen“ do druhé republiky. Jednotlivé číslované éry přitom vždy neoznačují jen velké proměny politických režimů, jak…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj