Být v kině na snímku Franz je jako sledovat televizi v den výročí jeho úmrtí – někdo vám pořád nedobrovolně přepíná kanály a na každém běží něco jiného, co se ho týká. Celkový dojem je rozbitý a od...
Být v kině na snímku Franz je jako sledovat televizi v den výročí jeho úmrtí – někdo vám pořád nedobrovolně přepíná kanály a na každém běží něco jiného, co se ho týká. Celkový dojem je rozbitý a odpovídá předpokladu, že o Kafkovi nelze udělat „definitivní, ucelený portrét“.
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj