VAŘENÍ S PŘÍBĚHEM / Hovořit o národní či regionální kuchyni je poněkud ošidné. Existuje například specifická česká kuchyně? Anebo jde toliko o jednu z variant kuchyně středoevropské? Už mnoho let sbírám staré kuchařské recepty z Kadaňska, zvláštního kraje v srdci českého severozápadu. Leží na rozhraní Krušných a Doupovských hor a protíná jej stříbropěnná řeka Ohře. Zdejší kuchyně se vyznačuje vlivy saskými a bavorskými, ale třeba i vídeňskými, z čehož povstala její neobyčejná pestrost. Kdysi jsem vydal knihu Kadaňsko na talíři. Zapomenuté kuchařské recepty s příběhem. Všechno jsem tenkrát vlastnoručně navařil a nyní bych se rád o toto kulinářské dobrodružství podělil i s vámi. Proč? Společné stolování buduje společenství Gastronomie totiž znamená kulturu a civilizaci! A jídlo není pro člověka jen nějakým krmivem, nýbrž především příležitostí k setkání s druhými lidmi. Společné stolování přispívá k budování společenství, jakým je nejen rodina či příbuzenstvo, ale též město a kraj. Nemůže bez něj existovat ani dobrá politika čili správa věcí veřejných. Dnes budeme takříkajíc „vařit s Mattonim“. Na Špitálském předměstí v Kadani se roku 1809 v rodině mlynáře narodil Josef Wilhelm Löschner, který po studiu na kadaňském a chomutovském gymnáziu absolvoval v roce 1834 Lékařskou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Později se stal univerzitním profesorem a mimo jiné působil jako osobní lékař rakouského císaře Ferdinanda I. Dobrotivého a hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Věnoval se především pediatrii a roku 1854 se zasloužil o založení dětské nemocnice na Karlově náměstí na Novém Městě pražském. Rodí se moderní balneologie Jenže Löschnera stále více lákala i balneologie, nový obor zabývající se lázeňstvím a jeho léčebnými metodami, kvůli čemuž…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj