HISTORIE / Napadli ho ještě v údolí. Ubránil se a lehce zraněný utekl do hor. Pronásledovatelům ale neunikl. Muž nehodlal svůj život dát zadarmo, svými šípy zasáhl nejméně dva z nich. Pak však i jeho dostihl šíp nepřítele, pronikl pod levé rameno a přetnul tepnu. Padl k zemi. Krev i život mu rychle unikaly z těla, lebka se poškodila. Možná o kámen při pádu, možná poslední ranou jeho vrahů. Boj na život a na smrt prohrál. Hory mu přesto věnovaly jistou „nesmrtelnost“, když ho na celá tisíciletí přikryly sněhem a ledem. „Ledový muž“ se procházel po alpských vrcholcích už asi dva tisíce let před vládou Tutanchamona, zhruba o tisíc let dřív, než byly vztyčeny kamenné bloky Stonehenge, a neznal ještě železo, používal nástroje z mědi. Jeho život mohl skončit právě takto, možná trochu
Jinak. Poslední okamžiky nejslavnější evropské mumie, známé jako
Ötzi, zůstávají dodnes do značné míry stále záhadné. Vědci už více než třicet let skládají jeho příběh z nálezů a stop na těle, od zlomenin a poranění až po zbytky vybavení, které měl u sebe. Rozkrývají záhadu, kým tajemný muž byl, jak žil a proč musel zemřít. Jisté je, že
Ötzi zahynul v Alpách před více než pěti tisíci lety a jeho tělo pečlivě uchovával ledovec až do jednoho zářijového dne roku 1991. „Nejdřív jsem si myslel, že tam leží nějaká
Panenka,“ vzpomínal později německý turista
Helmut Simon. Teplého odpoledne 19. září 1991 se se svou manželkou Erikou vracel z horské túry v Ötztalských Alpách na pomezí Rakouska a Itálie.