POLEMIKA / K rozhovoru se spisovatelem Daliborem Váchou nad jeho novým románem „Vlasta“ v srpnovém čísle měsíčníku FORUM 24+, nazvaném „Případ Burian. Lidovými soudy vypustil Edvard Beneš džina z l...
POLEMIKA / K rozhovoru se spisovatelem Daliborem Váchou nad jeho novým románem „Vlasta“ v srpnovém čísle měsíčníku FORUM 24+, nazvaném „Případ Burian. Lidovými soudy vypustil Edvard Beneš džina z lahve“, mám několik faktických poznámek. Pominu samotný titulek (v druhé části historicky pravdivý), pro konkrétní Burianovu kauzu poněkud matoucí. Burian byl skutečně odsouzen, ale až na třetí pokus. Předtím byl ovšem dvakrát osvobozen, a pokaždé lidovými soudy. Poprvé ještě roku 1945, podle tzv. velkého retribučního dekretu, podruhé roku 1946 podle tzv. malého dekretu. Teprve na zásah StB, v předvečer konce platnosti retribučních dekretů 8. května 1947, se podařilo komika na poslední chvíli odsoudit ve skandálně zmanipulovaném procesu v Městské lidové knihovně v Praze, kde obhajoba, natož dlouhá řada svědků, vůbec nedostala slovo. V tisku naopak probíhal na Buriana mediální lynč. Moje další poznámky jsou nikoliv terminologického, ale spíše etického charakteru. Psát o Vlastovi Burianovi, přičemž v celém životopisném románu i pak v rozhovorech ignorovat základní fakt, že mluvíme od dubna 1994 o osobě našimi úřady oficiálně očištěné, tedy trestněprávně, občansky i lidsky bezúhonné, znamená vyprávět příběh sice plný pomluv, ale bez očistné pointy. A přitom se spoustou polopravd a tvrdošíjně tradovaných historek. Například aféra s tenisovým kurtem – nebyly to němečtí nacisté, ale pražský primátor Otakar Klapka (zahynul v koncentračním táboře), kdo Burianovi povolení zařídil. Náš stát (o médiích nemluvě) se vůči Králi komiků kdysi provinil a teprve před třiceti lety to právně odčinil. Pozdě, ale přece. Jak při jeho odsouzení v roce 1947, tak při jeho pozdější rehabilitaci v roce 1994…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj