Archa bláznů aneb Vyprávění z konce života. NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Jedním z několika hraných filmů „nedokončených, zastavených ve výrobě“ byla po nástupu normalizace také ... 🤖 AI
NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Jedním z několika hraných filmů „nedokončených, zastavených ve výrobě“ byla po nástupu normalizace také celovečerní prvotina Ivana Baladi (1. 1. 1936 – 17. 6. 2014) Archa bláznů aneb Vyprávění z konce života (1970/1990). Ve zprávě předsednictvu ÚV KSČ z 22. 3. 1971 o dalším postupu konsolidace v čs. kinematografii je uvedena už pod svým definitivním názvem, její výroba probíhala však pod označením Pavilon č. 6, odkazujícím k titulu předlohy, povídky A. P. Čechova z roku 1892 (česky 1904). Tu Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů (2001) charakterizuje jako „výpověď o poměrech panujících v nemocnici pro duševně choré; svého času byla přijímána jako obžaloba carského režimu“. A také Balaďův film podle Čechovovy povídky zachycuje s drsnou naturalistickou poetikou rozpad osobnosti provinčního lékaře, jehož život končí v psychiatrickém pavilonu vlastní nemocnice. Obraz bídy a prázdnoty ruského venkova vyznívá však tentokrát jako alegorická parafráze tehdejšího mentálního stavu krátce předtím okupovaného Československa. Ambivalentní lidská situace „Archa bláznů není aktuální film v tom smyslu, že by interpretoval současné události, i když je jistě reflektuje, neboť je dílem lidí, kteří ty události prožívali,“ napsal později scenárista filmu Lubor Dohnal (* 27. 5. 1938) v rukopisné explikaci Na okraj uvedení filmu Archa bláznů. "Jestliže v něm přátelé i nepřátelé přesto viděli zrcadlo nastavené době, je to snad proto, že s větší intenzitou, expresivněji než je obvyklé, vyjadřuje ambivalentní lidskou situaci. Přitom zůstává věrný tématu Čechovovy novely." A skutečně, oněm nepřátelům, reprezentovaným od konce roku 1969 zejména novým vedením Čs. filmu a Filmového studia Barrandov, se film Doslova vzpříčil v hrdle.
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj