KOMENTÁŘ / Dřívější komunisté si svou nekritizovatelnost chránili paragrafy. Za sebemenší zesměšnění neomylnosti strany a vlády
Hrozil člověku kriminál a existenční likvidace. Jejich dnešní političtí dědicové mají plnou pusu frází o svobodě slova, ale běda, jak se dotknete jejich majestátu. Dovolil jsem si zaznamenat, že poslanec Martin
Kolovratník, věčný čekatel na ministerskou funkci, sdílel post parodického účtu Andrej Babiš. "Ruské drony zásadně odmítám. Poláci teď musí jednat o míru. My nechceme válku.“ Byla to očividná satira na mírové bláboly, jimiž Babiš a jeho družina zásobují veřejnost od začátku ruské agrese. Když pomineme nesmyslný obsah, každý průměrně bystrý uživatel by si všiml, že jde o fake – už jen proto, že se popisuje jako účet „krysového manažera – jediný neskutečný profil skutečného kandidáta na prezidenta, který nechce být prezidentem“. A falešný Andrej Babiš navíc výslovně
Dodal, že jde „o lovce politického bizáru“ – a parodii. A hned si připsal úlovek. Nebyl jediný. Podobně se zachovala i hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová, jenže ta naší bystré pozornosti unikla. Ovšem co po zveřejnění zpola žertovného, ale pravdivého článku nastalo, by se dalo popsat jako mocenské furore – pan
Kolovratník se nezastyděl. Místo toho
Chytil amok, že jsem si jeho úletu vůbec všiml.
Miloš Zeman říkal, že politika mohou lidé milovat, mohou ho nenávidět, ale politik nesmí být směšný. Co jsme se po zveřejnění humorného článku dozvěděli o věčně usměvavém poslanci? Ačkoli si za svou směšnost mohl sám, spustila se vlna urážek, za kterou by se nemusel stydět ani štamgast z nádražního bufetu…