Adolf Hitler v září 1933 před objektivy kamer a fotoaparátů symbolicky zaryl rýč do země a odstartoval tak výstavbu budoucí dálnice. V té době automobilový konstruktér
Ferdinand Porsche, který byl oficiálně stále československým občanem, nosil již několik let v hlavě nápad na postavení skutečně lidového vozu, jejž by si mohl dovolit každý pracující. A tak neváhal a napsal dopis na říšské ministerstvo dopravy. Otevřeně si tak řekl o pověření takový automobil postavit. Ale také podal prst onomu pověstnému ďáblovi, z jehož spárů není úniku. Německé „Autobahnen“ se staly symbolem rozvoje, lidový vůz Volkswagen Ferdinanda Porsche, později zvaný Brouk, pak symbolem technického umu a motorizace celé země. Obojí však také bylo nástrojem nacistické propagandy.
Ferdinand Porsche je právem označován za jednoho z nejlepších automobilových konstruktérů dvacátého století, právem je však také poukazováno na jeho spolupráci s nacistickým režimem. Geniální technik, ale také rozporuplná osobnost. Rozhodně nebyl válečným zločincem, jen svůj intelekt, talent, znalosti a schopnosti dal beze zbytku k dispozici říši, která vyznávala zrůdnou ideologii. Navzdory otci
Ferdinand Porsche se narodil před 150 lety – 3. září 1875 ve
Vratislavicích nad Nisou, tehdejším Maffersdorfu. Dnes jde o součást Liberce, ale tehdy měl Ferdinandův otec
Anton Porsche klempířskou dílnu ještě v samostatné obci. Byl vratislavickým místostarostou a aktivně působil v obecní politice. Nepatřil však k žádným boháčům, byť živnost dokázala rodinu zabezpečit. Starší syn
Anton šel v otcových šlépějích a učil se rovněž klempířem. Po stejné cestě se měl ubírat i mladší Ferdinand. Toho však otcovy
Plány nechávaly chladným. Od dětství jej na rozdíl od klempířiny fascinovala technika a doufal, že otce přesvědčí, aby svolil s jeho studiem. Když však bratr utrpěl v učení smrtelný úraz, trval…