Hitlerovo spojenectví se Stalinem, známé jako pakt Ribbentrop–
Molotov, nebylo jen dočasným příměřím mezi oběma totalitními mocnostmi, ale prakticky umožnilo nacistickému Německu rozpoutat druhou světovou válku v podobě napadení Polska a stalinskému Sovětskému svazu obsadit Pobaltí a po válce s Finskem i část jeho území. Během prvních dvaadvaceti měsíců druhé světové války tak spolupráce obou diktátorů od základu změnila politickou situaci na celém kontinentu. Co onomu osudovému spojenectví předcházelo? Jak si
Hitler a
Stalin v letech 1939–1941 rozdělili kontinent? Jak probíhala konkrétní vyjednávání a jak se toto spojenectví nakonec rozpadlo? To podrobně popisuje kniha Pakt (
Stalin,
Hitler a příběh jedné vražedné aliance 1939–1941) německé historičky Claudie Weberové. Přinášíme z ní ukázku, která se bezprostředně týká podpisu smlouvy a následných reakcí. Závěrečné kroky Ve dnech před příjezdem vojenské mise učinily Moskva a Berlín poslední kroky k uzavření paktu. Kromě jednání o politickém sblížení se evidentně konaly i tajné vojenské schůzky mezi důstojníky Rudé armády a Wehrmachtu. Údajně je iniciovali ti němečtí vojáci, kteří v meziválečném období prosazovali vojenskou spolupráci. Mezitím byly dokončeny
Plány německé invaze do Polska a Goebbelsova propaganda štvavými články o „brutálním pronásledování“ a „krutých životních podmínkách etnických Němců“ psychologicky připravovala Němce na nadcházející události. V jejich realizaci bylo Německo odkázáno na pakt.
Hitlera tlačil čas i nezbytnost jednat. Když koncem července selhala Strangova moskevská mise (diplomatické vyslání
Williama Stranga, tehdejšího ředitele Odboru pro střední a východní Evropu na britském ministerstvu zahraničí, do Moskvy; pozn. FORUM 24+), sešli se
Karl Schnurre (diplomat a právník, vedoucí obchodního oddělení německého ministerstva zahraničí; pozn. FORUM 24+), jeho spolupracovník
Walter Schmidt, Georgij Astachov (chargé d’affaires na sovětském velvyslanectví v Berlíně; pozn. FORUM 24+) a jeho zástupce Jevgenij Babarin na večeři…