Střet pravice s levicí. Sledujeme soutěž marketérů a píáristů, kdo líp obalamutí voliče. Je pozoruhodné, jak se mění politika, její logické dělení a s ním samozřejmě i její ... 🤖 AI
Je pozoruhodné, jak se mění politika, její logické dělení a s ním samozřejmě i její chápání. Když se ji budete snažit pochopit jako střet pravice a levice, zjistíte, že to už nevychází. Proč? Protože levice jako by v lecčems splývala s pravicí. Jak se ale dnes hnutí a strany vlastně dělí? Nebo už o „dělení“ nejde a sklouzli jsme do doby, kdy jde jen a jen o marketing, o to, jak schopné máte píáristy? Nejprve se vrátím k levici a pravici. Jejími symboly u nás po revoluci 1989 byli Zeman a Klaus. Jenomže ránu tomuto klasickému dělení zasadila opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS, která umožnila menšinovou vládu Miloše Zemana v letech 1998–2002. Už po tomto nárazu u nás začala změna. Ale ještě dlouho se předstíral střet levice versus pravice. Pak nastoupil Andrej Babiš s ANO 2011. Jeho hnutí fungovalo a funguje jak málo naplněná vodní matrace, obsah se přelévá sem tam, jak se to zrovna hodí. Dlouho se ANO vydávalo za levicové hnutí, ovšem chudoba ho nezajímala a nezajímá. Jeho „levicovost“ se soustředila na důchodce, protože je Babišovi marketéři vnímali jako ideální cíl. Když si ANO pojistilo značnou část starých voličů (ne všechny, ať nikoho neurazím), provedlo obrat směrem k jakési pseudopravici a v Evropském parlamentu zakotvilo v „pravicových“ Patriotech pro Evropu, Doslova hlavou dolů oproti letům předchozím. Pořád je to však totéž hnutí a tentýž Babiš, vlastně se nic nezměnilo. Když ještě šlo o hodnoty Proč? Kdysi šlo o hodnoty. Levicovou hodnotou byla silná sociální politika, jež potřebuje silný stát (a to taky je její slabina). Pravicovou politikou byl silný, podnikavý jedinec, kterému stát nehází klacky pod nohy. U nás se ovšem i za pravicových vlád podnikatelům házejí a házely…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj