GLOSA / Nějakou dobu po rozpoutání ruské války na Ukrajině byli Norové kritizováni zejména svými severskými sousedy a baltskými státy, že by vzhledem k svému bohatství mohli pro napadenou zemi dělat mnohem víc. V posledních měsících to ale vypadá, že se ropná mocnost probrala a proti Kremlu bojuje hned na několika frontách najednou. Mám na mysli nejen navýšení finančních prostředků, které mají Ukrajincům pomoci se ubránit, i když ani těch rozhodně není málo.
Naposledy norský premiér
Oznámil, že jeho země poskytne Ukrajině téměř 600 milionů eur na systémy protivzdušné obrany. Pár týdnů předtím se Norsko spojilo s Dánskem a Švédskem při nákupu amerických zbraní a dalšího vybavení v hodnotě 500 milionů dolarů na podporu Ukrajiny, což ostře kritizovala velvyslanectví Ruské federace ve všech třech zemích. Tažení Norska proti Kremlu mělo v červenci a v srpnu ale i jiné podoby. Jakmile se s každou z nich vytasilo, ozvalo se z Ruska zaúpění. Po zavedení sankcí vůči dvěma ruským rybářským gigantům, které Evropská unie podezírá ze špionáže a sabotáží, si Moskva předvolala norského velvyslance. Mluvčí ministerstva zahraničí Ruské federace Marija Zacharovová později pohrozila, že „nepřátelské akce Osla nezůstanou z naší strany bez odezvy“. Když Norové slavnostně zřídili novou vojenskou brigádu v oblasti Finnmark na severu země, která má posílit obranu zejména před sousedním Ruskem,
Kreml to odsoudil s tím, že jde o zvyšování…