Tatjana Stanovaja, ruská politoložka a analytička působící v Carnegie Endowment for International Peace, se ve svém článku pro projekt Carnegie Politika vyjádřila k nedávným rozhovorům mezi Ruskem ...
Tatjana Stanovaja, ruská politoložka a analytička působící v Carnegie Endowment for International Peace, se ve svém článku pro projekt Carnegie Politika vyjádřila k nedávným rozhovorům mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu. Text, který převzal zpravodajský web Meduza.io, tvrdí, že tyto rozhovory byly od počátku odsouzeny k nezdaru a ve skutečnosti nebyly ani jedné straně potřeba. Čtyři měsíce po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu je zřejmé, že jeho snaha donutit Rusko a Ukrajinu k uzavření míru selhala. Jediným výsledkem bylo to, že se delegace obou zemí sjely do Istanbulu. Hlavní překážkou na cestě k míru je podle politoložky neslučitelnost pozic Ruska a Ukrajiny. Americký vyslanec Steven Witkoff se tři měsíce snažil vytvořit návrh, který by vyhovoval Moskvě i Kyjevu. Tento plán ale neodpovídal představám Vladimira Putina o mírové Dohodě a byl odmítnut také Ukrajinou a jejími evropskými spojenci, což se ukázalo na dubnovém setkání v Paříži. Navazující protinávrhy k sobě strany nepřiblížily a na konci dubna americké mírové úsilí uvízlo na mrtvém bodě. Washington začal zvažovat odklon od ukrajinského mírovéhoprocesu. Iniciativa poté přešla z rukou Američanů do Evropy. Dne 10. května předložil Kyjev spolu s evropskými partnery Rusku ultimátum: buď Moskva přistoupí na 30denní bezpodmínečné příměří, nebo čelí novým sankcím. Kreml mohl pokračovat v bojích, ale místo toho se rozhodl pro vlastní mírovou iniciativu. Cílem bylo neriskovat paralelní jednání s USA o diplomatických vztazích či obchodních kontaktech. Moskva vyhlásila třídenní příměří na…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj