NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Z československých filmových tvůrců, kteří po okupaci v roce 1968 odešli do exilu a tvořili v různých částech svobodného světa, patří k těm méně známým také Otakar Votoček (...
NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Z československých filmových tvůrců, kteří po okupaci v roce 1968 odešli do exilu a tvořili v různých částech svobodného světa, patří k těm méně známým také Otakar Votoček (* 22. 7. 1943). Asi už jen proto, že zemi opouštěl v lednu 1969 jako vystudovaný jaderný chemik, zaměstnanec elitního Výzkumného ústavu jaderného v Řeži u Prahy, a ještě po usídlení v Nizozemsku nějaký čas v oboru pracoval v tamním výzkumném ústavu. Postupně ovšem prý došel k poznání obecných negativních dopadů své práce, a ačkoli se domohl i vlastní laboratoře a Svobody výzkumu, opustil ji a v letech 1975–1979 vystudoval amsterdamskou Filmovou akademii. Pak se už zcela věnoval filmu a televizi a výsledkem je i alegorické drama Křídla slávy (Wings of Fame, 1990). Jde o první a poslední Votočkův celovečerní hraný film, vyrobený v angličtině společností First Floor Produktion, údajně jeden do té doby z nejnákladnějších projektů nizozemské kinematografie. Sám Votoček mi v rozhovoru pro Filmové listy 29. 7. 1994 vyčíslil jeho náklady na 7 až 8 milionů nizozemských guldenů, což tehdy představovalo sumu jistě Přes 100 milionů Kčs. Předtím i potom Votoček na řadě projektů pracoval jako dramaturg a scenárista, režíroval krátké dokumentární filmy, sám do té doby natočil čtyřicetiminutový Snímek Pompeje nyní (1981) a středometrážní hrané Turecké video (1984). Pod zorným úhlem smrti Právě od tohoto půlhodinového paradokumentárního filmu o rotterdamském Turkovi, který si neúspěšnost své existence kompenzuje hrdinskými příběhy v obchodě s videem, vede dvojí spojnice. Jedna ke kinematografii 60. let, na níž se Votoček nepodílel, kterou však obdivoval už jako amatérský fotograf a filmař pro její nekomerční hodnoty a patrně i pro…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj