Americký prezident
Donald Trump a jeho ruský protějšek
Vladimir Putin se setkali na summitu na Aljašce, následně
Trump jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry ve Washingtonu. Analytička Tatjana Stanovaja v článku na The Moscow Times píše, že tyto události sice vyvolaly jistou naději na konec války na Ukrajině, skutečné vyhlídky na urovnání jsou ale zatím v nedohlednu. „Účastníci mohou hovořit o určitých taktických úspěších, ale strategicky je čekají jen další ztráty,“ soudí Stanovaja. Summit podle ní ukázal, že ani Rusko, ani Spojené státy nechtějí zvyšovat konfrontaci, zároveň se ale nedokázaly shodnout na konkrétní dohodě.
Trump podle ní přijal dva klíčové body ruské pozice: přesvědčení, že „Rusko jako jaderná velmoc nemůže být poraženo na bojišti“ a že místo příměří je třeba jednat rovnou o dlouhodobém míru. Tento posun umožnil Moskvě prosazovat
Rámec vyjednávání s Kyjevem na základě svého návrhu memoranda. Výsledkem byl podle analytičky velmi vágní formát o třech bodech – výměna území, Ukrajina mimo NATO a bezpečnostní záruky pro Kyjev. „Skutečnost, že obě strany mají k těmto otázkám zásadně odlišný přístup, nebránila Bílému domu v tom, aby i nadále podporoval nový formát." Moskva podle ní trvá na tom, aby jakákoli dohoda byla garantována stálými členy Rady bezpečnosti OSN, včetně Ruska samotného, a aby Ukrajina radikálně omezila svou armádu. Naproti tomu Kyjev a evropští spojenci požadují přítomnost menšího kontingentu jednotek NATO přímo na ukrajinském…