Čtyřdenní cesta Vladimira Putina do Číny vyvolala řadu otázek nejen v Rusku a na Ukrajině, ale i mezi západními analytiky. „Proč Putin odjel do Číny?
Čtyřdenní cesta Vladimira Putina do Číny Vyvolala řadu otázek nejen v Rusku a na Ukrajině, ale i mezi západními analytiky. „Proč Putin odjel do Číny? Požádá Si Ťin-pchinga o finanční Pomoc? A dostane ji?“ ptá se na úvod svého komentáře pro server Kasparov.ru analytik Alexandr Němec. Podle Němce však čínský prezident žádnou zásadní Pomoc ruskému režimu neposkytne. „Si Ťin-pching pozval Putina do Číny, aby ukončil poslední fázi vztahů Číny s Ruskou federací a zahájil vztahy s Ruskou konfederací, která brzy vznikne na jejím místě,“ tvrdí Němec. Čínské vedení podle analytika připravovalo tento okamžik tři desetiletí. „Připravoval to Ťiang Ce-min, připravoval to Chu Ťin-tchao, připravoval a dokončil to Si Ťin-pching,“ uvádí Němec. V jeho pohledu je čínská expanze do ruských východních regionů procesem, který začal bezprostředně po rozpadu SSSR. Němec připomíná, že už v roce 1992 se osobně přesvědčil o rostoucí přítomnosti čínských podnikatelů v Burjatsku a Čitinské oblasti. „Speciální ekonomická zóna v Mandžuli se stala nejmocnějším obchodním centrem a čínská přítomnost v Čitinské oblasti vzrostla během několika měsíců několikanásobně,“ popisuje. Podle jeho odhadů dosáhl počet Číňanů v Rusku do konce roku 2001 nejméně půl milionu lidí, přestože ruský bulvár tehdy psal o pěti milionech. Napětí mezi Moskvou a Pekingem se objevilo v první polovině desetiletí tohoto století. "Pak, asi v roce 2005, světové ceny ropy a zemního plynu výrazně vzrostly, Putinův režim se upevnil a, přirozeně, nabyl značné drzosti. Vzpomínáte si na slavný Putinův…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj