Přehlídka v Pekingu jako vzkaz Trumpovi. Nobelovka za mír asi nebude

ANALÝZA / Po setkání Šanghajské organizace pro spolupráci, na které se zdálo, že Indie a Čína alespoň částečně potlačily své spory a našly v Trumpových Spojených státech amerických společného nepřítele, se v Pekingu odehrála vojenská přehlídka připomínající 80 let od konce druhé světové války v Asii. Jak samotná přehlídka, tak projev čínského diktátora Si Ťin-pchinga byly určeny domácímu i mezinárodnímu publiku. Jeden z těch nejdůležitějších diváků, americký prezident Trump, se také na sociálních sítích hned ozval. Když nastupoval letos v lednu do úřadu, vyhlašoval Donald Trump nejenom, že dokáže ukončit válku na Ukrajině, ale i smělé plány na velmocenské dohody o omezení zbrojení s Ruskem a Čínou. Jedním z důležitých architektů nové americké geopolitické strategie byl a je Elbridge Colby, jehož jméno krom lidí, kteří se o věc zajímají, nikomu moc neřekne. Colby je autorem plánů na tzv. obráceného Kissingera, tedy sblížení s Ruskem, které by mělo vést k tlaku na Čínu a následně otevření možnosti nalézt diplomatický modus vivendi. Ukrajina, a potažmo Evropa, byly v tomto velkém plánu vždy spíše jen nepříjemnou překážkou, patálií lokálního významu. To je klíč k Trumpově vstřícnému přístupu k Putinovi. Washington nemá v tuto chvíli na Ukrajině stejné zájmy jako Evropa a samotná napadená země. Teď ovšem plán na nový koncert velmocí, v němž by tempo určovaly Spojené státy spolu s Čínou a Ruskem, dostal veřejně ohromnou ránu. Indie a Tichomoří Během svého mandátu se bývalý prezident Biden snažil odpoutat od Číny spíše Indii. Cílem bylo vytvořit v…