ANALÝZA / Stále méně členů „koalice ochotných“ je ochotno vyslat vojáky na Ukrajinu. Zatímco ještě v dubnu projevilo patnáct států zájem o účast na případné mírové a pozorovatelské misi, která by se podle představ Evropanů a Ukrajinců uskutečnila po uzavření příměří s Ruskem, v posledních týdnech se jejich počet snížil na deset. V čele iniciativy požadující poskytnutí bezpečnostních záruk napadené Ukrajině včetně rozmístění desítek tisíc vojáků, kteří by dohlíželi na dodržování příměří a odstrašili Rusko od další agrese, nadále stojí Británie a Francie. Vyslání vlastních vojáků už ale v tuto chvíli vyloučily tak klíčové země, jako jsou Spojené státy, Polsko nebo Itálie, a jasně se k nim nepřihlásilo ani Německo, jehož ochotu komplikují vedle vnitropolitických důvodů i praktické obavy z nepřipravenosti tamní armády. Bezpečnostní záruky Samozvaná koalice ochotných vznikla
Letos v březnu v reakci na Trumpův odklon od politiky předchozí americké administrativy, která poskytovala masivní vojenskou i politickou podporu Ukrajině. Do čela 31členné iniciativy západních zemí se postavil britský premiér
Keir Starmer a francouzský prezident
Emmanuel Macron s deklarovaným cílem pomoci Ukrajině ustát ruskou invazi a zároveň se pokusit přesvědčit
Donalda Trumpa, aby se přiklonil na správnou stranu. Koalice mimo jiné usiluje o formulaci konkrétních bezpečnostních záruk, které by Ukrajinu po uzavření příměří a předpokládané ztrátě části území ochránily před novou ruskou invazí. Nejlogičtějším řešením by v tomto případě bylo přijetí Ukrajiny do NATO, proti tomu se ovšem otevřeně vyslovila jak Trumpova administrativa, tak i některé další členské státy aliance včetně Maďarska nebo Slovenska. Britové a Francouzi proto místo toho navrhli vznik…