Podle vědců se již nekoná krize středního věku, ale šťastnější nejsme. Krize středního věku je námětem mnoha uměleckých děl, zejména filmů. Jde také o oficiální termín, který používají vědci... 🤖 AI
Krize středního věku je námětem mnoha uměleckých děl, zejména filmů. Jde také o oficiální termín, který používají vědci. Ti ale nyní přišli s odhalením, že tuto krizi již nepozorují. Bohužel to ale neznamená, že bychom byli v životě naprosto šťastní, ale naopak spíš to, že jsme v mládí v průměru naopak méně šťastní. Jako krize středního věku se označuje období, kdy dochází v životě ke změně a k velkému obratu od pociťovanému štěstí ke smutku. Podle vědců se totiž narodíme a náš osobní pocit štěstí je na maximu. Tento pocit štěstí se neustále snižuje, až se dostaneme průměrně ke věku 47 let, kdy nastává obrat a náš pocit štěstí opět roste. Právě tento průměrný věk se tedy považuje za pověstnou krizi středního věku. Tehdy vrcholí pocity deprese, obav, smutku a zmaru. Naštěstí jde u běžného člověka, který nebojuje s duševní chorobou, jen o subjektivní pocit, který poté odezní. S věkem je pak většinou šťastnější. Na křivce věku tedy tehdy vědci pozorovali určité vykrojení, vrcholek, a nyní zjistili, že tento vrcholek se nekoná. Čím to? Bohužel nikoliv tím, že bychom byli Celý život konstantně šťastní, důvod je v tom, že mladí lidé zkrátka tento pocit štěstí tak intenzivně nepociťují. Alespoň to vyplývá ze zkoumání vědců z Darmouth College, ti tvrdí, že největší pocity smutku naopak dnes cítí mladí lidé a poté naštěstí tyto pocity klesají a nastupuje optimismus. Podle vědců je mezi mladými lidmi krize duševního zdraví, která se příliš neřeší. Ostatně podobně znepokojivě dopadly průzkumy i u nás. V…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj