HISTORIE / „Najednou se ozvala ohromná rána. Poté jsme spatřili, jak se z dálky blíží cosi velkého a černého… Uvědomili jsme si, že je to voda. HISTORIE / „Najednou se ozvala ohromná rána... 🤖 AI
HISTORIE / „Najednou se ozvala ohromná rána. Poté jsme spatřili, jak se z dálky blíží cosi velkého a černého… Uvědomili jsme si, že je to voda. Brala s sebou stromy, domy. Lidé začali utíkat, aby si zachránili život. Nedaleko byl strmý svah. Všichni jsme se k němu rozběhli a snažili se na něj vyšplhat, ale vlna byla rychlejší. Lidé se tlačili, křičeli a zoufale se drželi jeden druhého. Pak je voda strhla a odnesla pryč.“ Tak vzpomínal na osudný srpnový den roku 1883 rolník z vesnice Merak na severozápadním cípu ostrova Jáva. Nejen jeho domov tehdy smetla obří vlna tsunami, která dosahovala výšky až 42 metrů. S nezměrnou silou zpustošila celé pobřeží a nechala za sebou jen trosky a smrt. Příběh jedné z největších přírodních katastrof moderní doby se však začal psát hluboko pod zemským povrchem – v útrobách sopky Krakatoa, čnící mezi indonéskými ostrovy Jáva a Sumatra. Země se tu otřásá odnepaměti. Sundská úžina, dělící Jávu a Sumatru, leží v takzvaném Ohnivém kruhu, pásmu ve tvaru podkovy táhnoucím se okolo Tichého oceánu o délce zhruba 40 tisíc kilometrů. Tato oblast je domovem více než 450 sopek – přibližně tří čtvrtin všech aktivních vulkánů na Zemi. Není divu, že právě zde se odehrává zhruba 90 procent všech seismických činností na naší planetě. Oblast neklidu Pod hladinou těchto vod probíhá neúnavný střet dvou litosférických desek. Indoaustralská se podsouvá pod sundskou, považovanou za součást eurasijské desky. Tento neustálý pohyb desek vyvolává obrovské napětí – puklinami zemské kůry se v jeho důsledku vzhůru…