Praha 29. srpna 2025 (PROTEXT) - Ještě na začátku tohoto století byly čínské automobily terčem posměchu. Na mezinárodních autosalonech budily pozornost spíše svým neobratným designem, slabou technickou úrovní a především mizivou kvalitou. Text je součásti projektu Dračí nájezdy podpořeného Nadačním fondem nezávislé žurnalistikyV roce 2005 představil Geely model CK na autosalonu ve Frankfurtu – a zatímco zaujala jeho cena, zbytek zanechal spíše rozpačitý dojem. Většina odborníků jej považovala za kuriozitu, nikoli za konkurenci. Čínská produkce aut byla tehdy synonymem pro levnost na úkor kvality a inovací, bez šancí na reálný průnik na náročné západní trhy.Jenže časy se mění. Dnes, o dvě dekády později, se značky jako BYD, Xpeng nebo Nio stávají legitimními konkurenty tradičních automobilových gigantů. Čínská elektromobilita se stala silou, se kterou musí západní výrobci počítat. Z kdysi vysmívaných pokusů o automobilovou produkci se staly technologicky vyspělé produkty, které určují směr vývoje celého odvětví. V roce 2025 jsou čínské elektromobily až o 45 % levnější než jejich západní protějšky a často nabízejí lepší výbavu či delší dojezd. Modely jako BYD Seal nebo Nio ET7 dokazují, že čínské značky dnes umí nejen konkurovat Tesle, ale také se etablovat jako prémiové volby.Klíčovým faktorem tohoto úspěchu je kombinace nízkých výrobních nákladů, důrazu na digitalizaci a masivní státní podpory. Čínská vláda po léta investovala do infrastruktury, vývoje technologií i přímých dotací pro spotřebitele. Tato systematická strategie nyní přináší své ovoce. Díky dotacím, výhodám pro kupující i rozsáhlé síti dobíjecích stanic si elektromobily v Číně rychle našly cestu k masám. Navíc stát aktivně podporoval vznik domácích dodavatelských řetězců, od bateriových článků až po software. Tato vertikální integrace umožňuje čínským firmám snižovat náklady a zvyšovat tempo inovací.Západní automobilky přitom čelí nelehké situaci. Jejich dlouhé inovační cykly kontrastují s flexibilitou čínských firem, které dokážou reagovat na poptávku rychlostí typickou spíše pro technologické startupy než pro tradiční průmysl. To se projevuje nejen ve schopnosti rychle uvádět nové modely, ale i v důrazu na konektivitu, infotainment a autonomní funkce. Zatímco evropské automobilky často sází na tradici a osvědčené modely, jejich čínští konkurenti experimentují, inovují a nebojí se riskovat. Mnohé nové modely vyvíjejí ve zrychleném tempu za pomoci umělé inteligence a virtuálních simulací.Přestože některé čínské značky stále nedosahují evropských standardů v jízdních vlastnostech či bezpečnosti, rozdíl se rychle zmenšuje. A v digitální výbavě nebo poměru ceny a výkonu je často překonávají. Zákazníci stále častěji volí modely, které nabízejí nejen dostupnost, ale i špičkové technologie – velké dotykové displeje, aktualizace over-the-air, integrované asistenty řízení nebo pokročilé systémy autonomního řízení. To vše v cenových hladinách, které evropské nebo americké značky nedokážou nabídnout bez kompromisů.Zatímco Evropa diskutuje o emisních limitech, Čína exportuje budoucnost. V roce 2024 překonaly čínské automobilky v exportu elektromobilů i dosavadní jedničku – Německo. Modely z továren v Šen-čenu, Šanghaji či Chang-čou míří do Latinské Ameriky, jihovýchodní Asie i do Evropy. Pokud budou evropské automobilky nadále váhat, čeká je nejen ztráta tržního podílu, ale i relevance v globálním měřítku. Čínský elektromobil už není exotickým experimentem – stal se alternativou, kterou nelze ignorovat. A pokud se vývoj nezmění, brzy možná i preferovanou volbou většiny zákazníků.Reakce evropských automobilek: Mezi opatrností a krizí identityEvropské automobilky si hrozbu čínské konkurence uvědomují, ale jejich reakce je zatím rozpačitá. Mnozí výrobci stále spoléhají na svou historickou reputaci, technické dědictví a loajalitu zákazníků. Jenže to v době rychlé technologické změny a cenového tlaku nestačí. Zatímco čínské značky dokážou během 18 měsíců představit nový model, evropské automobilky často potřebují dvojnásobek času – a ten si dnes trh už nedokáže dovolit.Firmy jako Volkswagen, BMW nebo Stellantis investují miliardy do přechodu na elektromobilitu, avšak často se potýkají s interními strukturálními problémy, nedostatkem softwarových kapacit a pomalejší adaptací na digitální éru. Například koncern Volkswagen čelil zpoždění vývoje své digitální platformy Cariad, což oddálilo uvedení klíčových modelů na trh. I když evropské automobilky postupně zřizují inovační huby, uzavírají partnerství se softwarovými firmami a investují do bateriových továren, ztrátu času z poslední dekády je znát.Výrobci také hledají obranné strategie – například apelují na Evropskou komisi, aby zavedla cla na dovoz levných čínských elektromobilů. Tento protekcionismus ale může přinést víc škody než užitku, pokud nebude doprovázen vlastní inovací. Některé firmy, jako Renault nebo Volvo (které paradoxně ovládá čínská Geely), hledají cestu vpřed Přes spolupráce nebo přesuny výroby blíže k evropským zákazníkům. Jiní, například Mercedes-Benz, se snaží profilovat jako luxusní značka s důrazem na kvalitu, bezpečnost a evropský design.Zásadní otázka však zůstává: dokážou se evropské automobilky transformovat dostatečně rychle? Nestačí vyrábět elektromobily – zákazníci dnes očekávají uživatelský zážitek podobný chytrému telefonu. V tom zatím Evropa zaostává. Pokud se nezmění myšlení a struktura firem, hrozí, že tradiční značky budou vytlačeny do role dodavatelů dílů nebo historických reliktů.Rizika čínské dominance: Jedna karta v rukou PekinguAčkoli čínské elektromobily představují technologicky atraktivní a cenově dostupnou alternativu, jejich dominance přináší i nemalá rizika – nejen pro průmysl, ale pro geopolitickou stabilitu a strategickou nezávislost Evropy.Nejzásadnějším problémem je závislost na čínském dodavatelském řetězci. Čína ovládá drtivou většinu světové produkce bateriových surovin, jako je lithium, kobalt nebo grafit, a zajišťuje i samotnou výrobu bateriových článků. To znamená, že klíčová část hodnotového řetězce elektromobilů je mimo kontrolu evropských států i firem. V krizové situaci – například při obchodních válkách, embargu nebo eskalaci konfliktu v Tchajwanském průlivu – může být dodávka komponent ohrožena, což by mělo fatální dopad na Celý evropský průmysl.Další hrozbou je technologická závislost. Mnohé čínské vozy mají pokročilé softwarové a datové systémy, které mohou být teoreticky využity ke sběru dat či monitorování chování uživatelů. To vyvolává bezpečnostní otázky, které zatím v Evropě nejsou dostatečně reflektovány. Vznikají tak obavy z podobného vývoje, jaký nastal v případě telekomunikační infrastruktury a firmy Huawei.Nadto hrozí, že čínská dominance v elektromobilitě povede k deformaci trhu. Pokud čínské automobilky ovládnou klíčové segmenty, mohou v budoucnu diktovat podmínky – nejen cenové, ale i technologické a politické. Pro evropské země by to znamenalo ztrátu ekonomické suverenity v jednom z nejdůležitějších průmyslových odvětví.V neposlední řadě je zde i environmentální aspekt. Přestože Čína vyrábí nejvíce elektromobilů na světě, velká část této produkce stále spoléhá na uhlí jako hlavní zdroj energie. A i Přes výrazný pokrok v recyklaci baterií zůstává ekologická stopa čínského elektroprůmyslu značná.Svět automobilového průmyslu stojí na prahu zásadní transformace. Elektromobilita, digitalizace a nové spotřebitelské návyky mění trh rychleji, než si mnozí představovali. Čína do této nové éry vstoupila sebevědomě a s jasnou vizí – a výsledky se dostavují.Pro Evropu to znamená výzvu, která je nejen technologická, ale i existenční. Buď dokáže najít vlastní cestu k moderním, konkurenceschopným a zároveň hodnotově ukotveným vozům, nebo bude čelit dlouhodobému ústupu z globální scény. Ať už se vývoj vydá jakýmkoli směrem, jedno je jisté: budoucnost mobility se rozhoduje právě teď. Tomáš PúchlyDračí nájezdy – Čínský Vliv v ČeskuProjekt s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky využitím analytických přístupů mapuje snahy Číny ovládnout českou a středoevropskou politickou orientaci a budovat závislost regionu na čínském kapitálu.Projekt přináší sérii analytických textů, které na základě dat z ekonomických výkazů doloží, že čínská expanze do Česka zůstala nebývalým fiaskem, které státu uškodilo nejen reputačně, ale také z hlediska hospodářství, bezpečnosti a veřejného mínění. Všechny texty seriálu na linku  Zdroj: Independent Media Publishing