GLOSA / Mezi českými dezoláty čili proruskými vlastizrádci aktuálně frčí zajímavá disciplína. Horlivě nám vysvětlují, že hovořit v souvislosti se sovětskou okupací Československa o „Rusácích“ je zjednodušení, omyl a lež, poněvadž SSSR byl mnohonárodnostní stát se stejně pestrou armádou. Navíc prý v jednotkách tehdejší Sovětské armády, které se zúčastnily invaze v srpnu 1968, převažovali Ukrajinci, takže šlo o „ukrajinskou okupaci“. Samozřejmě jde o blábol z dílny ruských dezinformátorů. O sofistikovaný pokus, jak zastřít skutečnost, vždyť sám
Putin tvrdí, že Sovětský svaz nebyl nic jiného než „historické Rusko“. Evropa v posledních staletích opakovaně čelí ruskému imperialismu, přičemž je úplně jedno, jaké národnosti je sám imperátor a které zotročené národy tvoří jeho výbojnou armádu. Rusko se v posledních několika staletích chová jako impérium. Dokonce jako koloniální impérium. K „vlastnostem“ jakéhokoliv impéria patří, že je mnohonárodnostní a v jeho čele často stojí imperátor, který nemusí pocházet z většinového etnika, a přesto je protagonistou jeho nacionálních a imperiálních idejí. Tak například v čele Ajjúbovského sultanátu s centrem v Damašku, což byla muslimská arabská veleříše, stál sultán Saladin (†1193), dobyvatel Jeruzaléma, což byl Kurd. A neméně proslulý Kublaj-chán (†1294), vnuk Čingischánův a jeden z nejúspěšnějších čínských císařů středověku, byl Mongol. Můžeme se ovšem podívat i do dějin raného novověku. Rusko, které v roce 1721 přijalo název Ruské impérium, mělo v časech své obří expanze na trůně imperátorku Kateřinu II. Velikou (†1796), ráznou provozovatelku ruského imperialismu a nově i velkoruského šovinismu, která však
Sama byla původem Němka. Připomeňme si také, že expandující Francouzské císařství vedl jako císař
Francouzů milovaný i nenáviděný
Napoleon Bonaparte (†1821), což byl Korsičan. Nemluvě o tom,…