KOMENTÁŘ / „U nás se to stát nemůže“ - tento název v Česku bohužel nepříliš známého románu legendárního amerického spisovatele Sinclaira Lewise výstižně shrnuje postoj části komentátorů českých mai...
KOMENTÁŘ / „U nás se to stát nemůže“ - tento název v Česku bohužel nepříliš známého románu legendárního amerického spisovatele Sinclaira Lewise výstižně shrnuje postoj části komentátorů českých mainstreamových médií k důsledkům blížících se parlamentních voleb. Andrej Babiš se sice po těchto volbách s největší pravděpodobností znovu stane předsedou vlády opřené buď o otevřenou, nebo alespoň nepřiznanou koalici s vyloženě extremistickými subjekty (Stačilo!, SPD, do značné míry Motoristé) nepokrytě toužícími po „změně režimu“, přesto však údajně nehrozí, že bychom se vydali na cestu Slovenska nebo Maďarska. Je pravda, že překážky rychlé proměně v orbánovskou autokracii kladou robustní ústavní základy české demokracie, především pak existence Senátu PČR a Ústavního soudu ČR. Průzkumy sice čas od času naznačují, že by autoritářské spektrum v Česku mohlo dosáhnout na ústavní většinu v Poslanecké sněmovně PČR, v průběhu několika let však není možné podobný vývoj očekávat v senátu. Slepé spoléhání se na ústavu však ukazuje děsivý nedostatek představivosti mainstreamových komentátorů, kterou naopak mají autoritáři 21. století na rozdávání. A především nebere v potaz vývoj v Evropě i ve velké části celého západního světa v posledních deseti letech, který nástupu autoritářů maskovaných různými politickými ideologiemi připravil živnou půdu. Vláda ANO a dezo-stran s pomstychtivým Babišem v čele možná nedokáže v horizontu čtyřletého sněmovního období zcela proměnit charakter české demokracie, ale bezpochyby ji může značně nahlodat a způsobit zásadní škody, které umožní kýženou změnu režimu třeba již po volbách v roce 2029. Měli bychom se proto zcela otevřeně a zároveň realisticky zaměřit na to, jaké…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj