Rusové jsou naši bratři, ale stejně chceme do Evropy. Cigani“ začala křičet velká část téměř vyprodaného třicetitisícového stadionu na hráče hostů. A za chvíli: „Fuck, fuck, NATO, fuck“... 🤖 AI
KOMENTÁŘ / „Cigani! Cigani! Cigani“ začala křičet velká část téměř vyprodaného třicetitisícového stadionu na hráče hostů. A za chvíli: „Fuck, fuck, NATO, fuck“. Jakmile tento pokřik přestal fanoušky bavit, vzpomněli si na své východní bratry a volali: „Srbi i Rusi, braća zauvek!“ Daná fráze, jak mnozí z vás jistě pochopili, znamená „Srbové a Rusové, Bratři navždy“. Popisuji zde své zážitky z návštěvy utkání 2. předkola Konferenční ligy mezi bělehradským Partizanem a ukrajinským celkem Oleksandrija. Byli jsme tam s kamarády na přelomu července a srpna během našeho pobytu v Srbsku. Zápas nás příjemně překvapil svou záživností, atmosféru šlo také označit za působivou. Asi nejvíc ale budu na utkání vzpomínat pro jeho obrovskou vyhrocenost. Pro začátek dodám, že byly uděleny celkem tři červené karty, což je naprosto nebývalé. Nejvýrazněji ovšem emoce vzplanuly v situaci, která se bez vyloučení obešla, a to na konci první půle krátce po třetím gólu Partizanu, jímž dovršil svůj hattrick útočník jménem Milošević (jedná se o pouhou shodu příjmení s někdejším jugoslávským a srbským prezidentem a válečným zločincem Slobodanem – pozn. aut.). Po faulu na hráče Oleksandrije se nedaleko středového kruhu strhla mela, jež se nejprve promítala jen do dění na hřišti. Skandování většiny Tehdy se ozvalo skandování, které jsem popsal na začátku. Korunu všemu nasadil divák sedící zhruba tři řady za námi, který svými výkřiky vyznával Rusku lásku i o poločasové přestávce. Část chorea tvořenou srbskou vlajkou s nápisem „Kosovo je Srbija“, rozvinutou ultras po druhém gólu domácích,…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdrojGeografické lokality
Lokácia: srbsk
Mapa nie je momentálne dostupná
Mapa nie je momentálne dostupná