K rozhodnutí některých evropských zemí uznat jednostranně
Palestinu jako stát bez
Dohody obou stran se
Česká republika nechystá a nadále tak zůstává jedním z nejvěrnějších přátel Izraele v Evropě. Je tento postoj české vlády v souvislosti s válečným konfliktem v Pásmu Gazy správný? Otázka: Jak hodnotíte postoj české diplomacie k Izraeli a ke konfliktu v Gaze?
Měla by se Česká republika připojit k rozhodnutí některých zemí jednostranně (tedy bez
Dohody Izraele a Palestiny) uznat Stát Palestina? Jan Železný analytik mezinárodních vztahů, CEVRO UniverzitaCílem by mělo být dosažení dlouhodobě udržitelného stavuSoučasný postoj Česka odráží dlouhodobá stanoviska vůči širšímu regionu Blízkého východu i české národní zájmy. Praha proto nadále udržuje nadstandardní vztahy s Izraelem, které se promítají do politické, ale rovněž bezpečnostní, ekonomické a technologické spolupráce. Tato rovina je pro naši zemi klíčová, a to i ve vztahu k západním spojencům s USA v čele. Je tudíž potřeba ji zachovat. Zároveň však udržujeme dobré, především obchodní vztahy s arabskými sousedy Izraele, které často sahají ještě do období ČSSR. Tato „dvojkolejnost“ se promítá i do politiky vůči Gaze – Praha hájí právo Izraele na sebeobranu, zároveň ale vnímá znepokojení okolních států a tlačí na urychlenou distribuci humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu.
Plány na jednostranné uznání Palestiny se jeví jako problematické. Obecně v mezinárodních vztazích dochází k uznání vnější suverenity nějakého aktéra ze strany ostatních států na základě existence tzv. vnitřní suverenity, tj. schopnosti dané entity kontrolovat, spravovat a rozvíjet vlastní území a přispět tak ke stabilitě daného regionu. Faktická situace na palestinských územích však těmto podmínkám neodpovídá. Přístup, jenž nezahrnujeoboustranně akceptovatelná řešení, navíc obsahuje riziko spíše další eskalace než uklidnění situace. Podobně ostatně hovoří i vysocí čeští ústavní činitelé v čele s prezidentem Pavlem.Cílem české…