Poslední dny před avizovanou schůzkou na Aljašce se nesly ve znamení spekulací, že k ní nejspíš došlo omylem. V diplomacii zcela nezkušený vyslanec
Donalda Trumpa Steve Witkoff vyrazil do
Moskvy a nikomu nebylo jasné, proč se to děje. Najednou se tam vydal ve chvíli, kdy neuplynulo ani zkrácené Trumpovo ultimátum Rusku. Po rozhovoru s
Putinem Witkoff avizoval, že Rusové jsou ochotni se stáhnout z Chersonské a Záporožské oblasti a na oplátku chtějí stažení Ukrajinců z Doněcké oblasti. To by byl aspoň náznak nějakého ústupku z dosavadní pozice Kremlu. Trump hned psal na svou sociální síť o míru umožněném výměnou území kus za kus. Problém je v tom, že Rusové nejspíš nic takového neslíbili. Matně možná zmínili možnost příměří, když Ukrajinci opustí Doněckou oblast, a to je všechno.
Witkoff nejspíš špatně rozuměl překladu nebo nepochopil, o čem je řeč. Trump se v zahraniční politice chová jako amatér, který si myslí, že je expert a geniální vyjednavač. Jeho personální politika je navíc naprosto zoufalá, takže není nikdo, kdo by ho v jeho zmatenosti projevované v mnoha oblastech korigoval. Ohledně míru na Ukrajině za prvních sto dní své vlády nedokázal nic — pouze přiměl Ukrajinu k dohodě o minerálech, jejíž první verzi mu hodili Ukrajinci na hlavu a tu druhou přijali a od té doby o ní není řeč.
Putin neslevil z ničeho a
Volodymyr Zelenskyj taky ne. Základní zápletka je, že vedení Ukrajiny (stejně jako Ukrajinci sami) ví, že jde o samu existenci jejich země. Bez skutečných bezpečnostních záruk se jim do nějakého příměří, jež by dalo Rusku oddychový čas, nechce.
Putin a režimní kruh kolem něj investovali do války
Tolik životů, peněz a své pověsti, že nemohou připustit…