Snímky ze setkání
Steva Witkoffa, zvláštního vyslance prezidenta
Donalda Trumpa, s ruským vůdcem Vladimirem Putinem 6. srpna v Moskvě působily povědomě, píše server The Moscow Times. Vysoké stropy, zlaté dekorace, vřelé potřesení rukou a úsměvy. Kreml setkání označil za „konstruktivní“ a podle státních médií
Putin „předal Spojeným státům signály k ukrajinské otázce“. Pak se ale situace několikrát obrátila. Krátce poté
Trump Oznámil zavedení dodatečného cla 25 procent na dovoz z Indie kvůli jejím nákupům ruské ropy. Bílý dům v prohlášení uvedl, že „činy Ruské federace na Ukrajině představují trvalou hrozbu pro národní bezpečnost USA“. Podle bývalého britského velvyslance na Ukrajině Leigha
Turnera to působilo jako zásadní obrat ve washingtonské politice, protože šlo od ledna o první trestné opatření vůči Moskvě. Problémem je, že Trumpův tým poslední měsíce spíše ustupoval ruským požadavkům. V únoru ministr obrany
Pete Hegseth prohlásil, že Ukrajina nikdy neobnoví hranice z roku 2014 ani nevstoupí do NATO. Fakticky jde o přijetí ruských podmínek ještě před zahájením jednání.
Trump navíc označil ukrajinského prezidenta Volodymyra
Zelenského Za „diktátora“ a USA se v OSN zdržely odsouzení ruské agrese a hlasovaly tak po boku Ruska a KLDR. V červenci Trump pohrozil uvalením sekundárních sankcí sto procent na obchodní partnery Ruska, pokud do 1. září nedojde k mírové dohodě, a slíbil „masivní dodávky zbraní“ Ukrajině. Termín následně posunul na 8. srpna, ale bez výsledku. Turner ironicky připomíná citát Douglase Adamse o tom,…