Svědek umírajícího času: Několik fiktivních zlomků ze života proslulého doktora Jessenia. NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Jedním z nejrozsáhlejších projektů předlistopadové televizní... 🤖 AI
NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Jedním z nejrozsáhlejších projektů předlistopadové televizní éry se stal výpravný pětidílný historický seriál Lekár umierajúceho času (1983). Rodil se od poloviny 70. let v Čs. televizi Bratislava, v Hlavní redakci literárně dramatických pořadů, realizován však byl jako Zakázka ve Filmovém studiu Barrandov podle scénáře Vladimíra Körnera (* 12. 10. 1939) a v režii Miloslava Luthera (* 14. 8. 1945), už tehdy se záměrem dát mu současně podobu také celovečerního snímku pro kina. Ten přišel ale nakonec na svět pod názvem Svědek umírajícího času až v roce 1990, premiéra se odehrála dokonce teprve 1. 2. 1991, a to mělo na přijetí filmu navzdory jeho kvalitám osudový dopad. Při pouhých 41 představení jej vidělo jen 1 879 diváků, rozptylovaných jednak hektickými společenskými proměnami po pádu komunistického režimu, jednak zřejmě ovlivněných srovnáváním s rozlehlostí původního seriálu. Také ale asi konfrontací s knižním zpracováním látky, románem Lékař umírajícího času, který Körner vydal v roce 1984 a dočkal se vesměs příznivého přijetí, jakkoli jeho akcent na vztah jedince a moci evidentně budil tehdy i leckteré provokativní aktuální paralely. V područí mocných Příběh otvírá i uzavírá temná postava Ohněnoše (mluví Jiří Němeček), posla války a biblického času umírání, jehož symbolickou roli objasňuje hlas vypravěče (Jiří Adamíra). Teprve poté se pod titulkem „Uherská puszta 1596“ začíná rozvíjet vlastní příběh lékaře Jessenia. „Utrpěli jsme vítězství“ a „smrdí to mírem,“ říká mu hrabě Jindřich Matyáš Thurn (Lubomír Kostelka), zraněný v bitvě s Turky. Jessenius odmítne podílet se na likvidaci okradače mrtvol (Zdeněk Srstka), setkává se s přítelem, astronomem Johannesem Keplerem (Martin Huba) a sdílí s ním stejnou lačnost po poznání i zkušenost života…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj