Arménský jazzman Hayrapetyan: Do New Orleansu nebo New Yorku se jezdí skládat jazzová maturita. ROZHOVOR / Arménský jazzový skladatel, klavírista a zpěvák Vahagn Hayrapetyan (*1968) se uči... 🤖 AI
ROZHOVOR / Arménský jazzový skladatel, klavírista a zpěvák Vahagn Hayrapetyan (*1968) se učil v New Yorku u slavných amerických jazzmanů Barryho Harrise and Franka Hewitta. V New Orleansu nahrál několik svých alb a koncertuje po celém světě. Interview pro deník FORUM 24 se uskutečnilo v jerevanském jazzovém klubu Ulikhanyan. Narodil jste se, vyrostl a studoval v arménském Jerevanu, ale také jste koncertoval po celém světě, v USA, Evropě, Rusku, Číně, Japonsku, Iránu... Udělala z vás tato zkušenost hrdého Arména? Hrdého Arména? Pokud chceš hovořit o hrdosti, pak jenom když mluvíme o tom, co si sám dosáhl nebo vytvořil. Podle mě nemůžeš být hrdý na něco, co se jen tak stalo a ty si byl náhodou u toho. Zdůrazňování národní hrdosti moc neberu. Často to slýcháváš třeba v Americe, jak jsou na sebe hrdí, ale já to mám nastavené trochu Jinak. Kladu si otázku, na co můžeš nebo máš být hrdý. Můžeš být hrdý jen proto, že existuješ? Pokud bych já hovořil o hrdosti, tak bych se omezil na to, že jsem především hrdý člověk, jednoduše lidská bytost. To mi trochu připomíná slova T. G. Masaryka, který o sobě tvrdil: „Nejsem Čech, nejsem Němec, nejsem Slovan – jsem člověk“. No ale to je přesné, tohle bych podepsal. Protože pokud nejsi dobrý člověk, tak fakt není na místě zdůrazňovat svou národnost, rasu nebo kdoví co. Takhle budeš ten svůj národ jen ztrapňovat. Ale aby bylo jasno: samozřejmě mám svou hrdost, ať už jsem v jazzu nebo v jiných oblastech něco Dokázal. Taky jsem hrdý třeba na své rodiče, kteří mě milovali.
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj