HISTORIE / Do českých intelektuálních dějin patří i významná rodina Gellnerů, a to nejen právník
Rudolf Gellner (1897–1987), ale především jeho syn
Arnošt, pozdější slavný česko-britský antropolog, sociolog a filosof. Gellnerovi svým osudem spojují řadu evropských měst, třeba Prahu, Londýn a (eurasijskou) Moskvu. A poněkud překvapivě i Kadaň na českém severozápadě, což není příliš známo. Maxi Gellnerovi, židovskému účetnímu německého jazyka, a jeho ženě Anně, rozené Löbl, která pocházela ze Žatecka, se nejprve 30. srpna 1895 narodil v dnes již zbořeném domě čp. 56 na Nádražní třídě (Kpt. Jaroše) na Starém Městě v Kadani syn Wilhelm, pozdější absolvent Lékařské fakulty Německé univerzity v Praze. Mladší syn Rudolf se narodil 13. srpna 1897 také v Kadani, a sice ve stejné ulici v domě čp. 53, rovněž zbořeném (vedle čp. 61). A ještě 29. srpna 1897 byl tamtéž slavnostně obřezán přizvaným sokolovským rabínem Jonasem Kohnem. V Kadani navštěvoval Rudolf obecnou školu a hned po maturitě na gymnáziu v Žatci narukoval roku 1915 do rakousko-uherské armády. Bojoval na ruské frontě a jako válečný zajatec byl internován v okolí jezera Bajkal, kde se naučil rusky a zajímal se o ruskou kulturu. Sympatizoval dokonce s bolševickou revolucí a krátký čas byl komunistou. Zajímavostí je, že jeho spoluvězněm byl tehdy Arnošt Kolman (1892–1979), rodák z pražské židovské rodiny, pozdější komunista, matematik a marxistický filosof, který pak žil dlouhá léta v Sovětském svazu a teprve po druhé světové válce se vrátil do Československa (po roztržce s prezidentem Antonínem Novotným odešel opět do Moskvy, nakonec dožil jako exkomunista ve švédském Stockholmu). Naopak
Rudolf Gellner se vrátil do Čech, totiž do…