Pokud jste laik, zřejmě vám bude syndrom třeseného dítěte (SBS) neznámý, a dokonce ve vás může vzbuzovat údiv. Ve společnosti dokonce existují i tací, kteří jeho existenci zpochybňují.
Pokud jste laik, zřejmě vám bude syndrom třeseného dítěte (SBS) neznámý, a dokonce ve vás může vzbuzovat údiv. Ve společnosti dokonce existují i tací, kteří jeho existenci zpochybňují. Odborníci však varují, že jde o reálné a závažné poranění s možnými fatálními následky. Zjistěte vše o tom, proč byste s malým dítětem nikdy neměli třást a proč je nebezpečné existenci syndromu zpochybňovat. Frustrace, únava, bezmoc. Stav, který dobře zná kdejaký rodič novorozence. Ale když v afektu dospělý dítětem prudce zatřese, může mu způsobit nevratné poškození, tj. krvácení do mozku a očí, otoky či zlomeniny. Odborně se tento stav nazývá „abuzivní poranění hlavy“. Například v USA se s tímto typem poranění setká každoročně až 1300 kojenců. Více než desetina z nich zemře. A 80 procent těch, kteří přežijí, si nesou trvalé následky, tedy mají epilepsii, poruchy řeči, trpí slepotou či mentálním postižením. Mýtus o „příliš rychlé diagnóze“ Odpůrci této diagnózy (často právníci obhajující podezřelé z týrání) tvrdí, že se lékaři spoléhají na tzv. „triádu“: krvácení do mozku, otok a poranění sítnice. Jenže medicína není tak jednoduchá. Diagnóza syndrom třeseného dítěte není o jedné sadě příznaků, ale o komplexním posouzení, tj. od fyzických známek Přes laboratorní testy až po výpovědi pečovatelů. Důležité je, zda zranění odpovídají popisu situace. Proč je třesení tak nebezpečné? Mozek kojence je zranitelný. Jeho hlava je v porovnání s tělem velká a těžká, krční svaly slabé. Když s dítětem někdo prudce zatřese, mozek se uvnitř lebky pohybuje, naráží do stěn a dochází k vnitřnímu krvácení, poškození nervových spojení a často…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj