Dlouholetá masáž ruské veřejnosti o nutnosti války na Ukrajině jakožto jediného prostředku záchrany
Ruska vedla k situaci, kdy ani ruský prezident nemůže vyhlásit mír bez dosažení maximalistických cílů své válečné agrese. Ruská veřejnost ani armáda by nyní takový krok nepřijaly. Ruská generalita mezitím krmí šéfa Kremlu dobrými zprávami o vývoji na bojišti, kde podle nich již v horizontu dvou až tří měsíců dojde k rozhodujícímu průlomu. Putinovo odhodlání pokračovat ve válce na Ukrajině pramení z jeho přesvědčení, že Rusko na bojišti vítězí a také z domnění, že případné sankce amerického prezidenta
Donalda Trumpa jeho zemi zásadním způsobem nezasáhnou a neohrozí, napsala
Agentura Reuters s odvoláním na zdroje z okolí Kremlu. Americký Institut pro studium války zdůraznil, že se ruský prezident úmyslně zahnal do pozice, kdy nemůže předložit k vyjednávání podmínky, které by nenaplnily jeho původní požadavky. Jedině ty totiž představují vítězství ve válce pro ruské obyvatelstvo a armádu. Kreml od počátku války po mnoho let cíleně ospravedlňuje Putinovy maximalistické válečné cíle jako nezbytné pro existenci Ruska, a podporuje společenskou víru ve válku jako prostředek pro jejich dosažení. Kreml rovněž aktivně využíval a dále podporoval tyto pocity u veřejnosti, aby dosáhl jejího souhlasu s pokračováním vleklé války na Ukrajině.
Putin podle Institutu výrazně zvýšil závislost ruské společnosti na fungování zbrojního průmyslu, který nyní představuje významnou část ruské domácí produkce. Prudké omezení investic do výroby zbraní povede ve střednědobém horizontu k další krizi…