V Rusku už delší dobu probíhá proces zabavování majetku podnikatelů. Od začátku války na Ukrajině se to stalo obvyklou státní praxí. Podle Andreje Jakovleva, odborníka z Davisova centra pro ruské a euroasijské studie na Harvardově univerzitě, tento proces od konce roku 2023 výrazně zrychlil a potenciální obětí může být prakticky kdokoli. „Nikdo už není v bezpečí,“ varuje
Jakovlev v analýze pro server Important Stories. Podle údajů generálního prokurátora Igora Krasnova bylo v roce 2024 státu převedeno jmění v hodnotě téměř 2,4 bilionu rublů. Právní kancelář NSP odhaduje, že za poslední roky dosáhla hodnota zabavených aktiv 3,9 bilionu rublů. „To ukazuje na obrovský rozsah znárodňování,“ konstatuje zpráva NSP. Znárodňování se netýká pouze „opozičníků“, kteří se postavili režimu, nebo podnikatelů žijících v zahraničí. Postihuje i ty, jejichž firmy stát považuje za strategické, nebo prostě ty, kteří nemají dostatečné „krytí“ – politickou protekci. "Proces se zrychlil kvůli zhoršující se ekonomické situaci,“ vysvětluje
Jakovlev. „
Kreml potřebuje loajální elitu, která bude stát za Putinem až do konce.“ Před válkou probíhalo přerozdělování majetku často formou „sporů mezi ekonomickými subjekty“, jak to v roce 2001 nazval
Vladimir Putin při převzetí televizní stanice NTV. Tento model zahrnoval použití bezpečnostních složek k převzetí aktiv, přičemž část zisku putovala těm, kdo tlak vyvíjeli.
Válka pak přinesla nový rozměr: zabavování majetku zahraničních firem, které opustily Rusko, a později i ruských podnikatelů bez dostatečné ochrany. Příkladem jsou chemická společnost Metafrax Chemicals, odebraná…