Znáte ten pocit, kdy na chvíli „vypnete“, civíte před sebe a v hlavě nemáte vůbec nic? Nejde o zamyšlení, denní snění ani výpadek paměti. Vědci tomuto stavu říkají velice specificky „vyprázdněná mysl“. A podle nejnovějších výzkumů za ním stojí mnohem víc, než si dokážeme představit. Neurovědci považují vyprázdněnou mysl neboli „mind blanking“ za samostatný stav vědomí, během něhož naše bdělá mysl přestává generovat myšlenky. „Pro některé lidi je to jako zásek v mysli, kdy prostě není nic,“ přibližuje vědecký pracovník Thomas Andrillon z Francouzského národního institutu zdraví a výzkumu (INSERM) a Pařížského mozkového institutu. Lidé si často ani neuvědomují, že se jim to stalo, dokud se jich někdo nezeptá, na co právě mysleli. Dle výzkumů tvoří „vyprázdněná mysl“ třeba 5 až 20 procent našeho bdělého času. Proč se to děje? Andrillon ve spolupráci s belgickou badatelkou Athenou Demertziovou v rozsáhlé recenzi shrnul výsledky dvou hlavních metod, které zkoumají aktivitu mozku během těchto prázdných chvilek. Elektroencefalografie (EEG), což jsou malé senzory na hlavě, odhalila, že během tohoto stavu mozek „zpomalí“ více než při obyčejném rozptýlení, tedy když nám mysl utíká jinam. Na rozdíl od mysli, která jen bloudí, totiž během vyprázdnění mysli opravdu myšlenky úplně chybí. Pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI), která sleduje, jak protéká krev v mozku a které části jsou tedy aktivní, pak vědci rozpoznali, že při „vypnuté“ mysli dochází k tzv. „hypersynchronizaci“ mozkových oblastí. Jinými slovy, části mozku komunikují najednou a velmi synchronně, tedy podobně, jako když mozek přepne do hlubokého spánku. Tento stav si…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj