HISTORIE / „Vývoj politických poměrů musí u každého slušného člověka vyvolat pocit hnusu a odporu a československý národ bude vržen do morální a hmotné bídy,“ napsal hrabě Jindřich Kolowrat-Krakows...
HISTORIE / „Vývoj politických poměrů musí u každého slušného člověka vyvolat pocit hnusu a odporu a československý národ bude vržen do morální a hmotné bídy,“ napsal hrabě Jindřich Kolowrat-Krakowský po převzetí moci v zemi komunisty. Než aby byl svědkem takového úpadku, raději odešel do exilu. Jeho žena Marie jej s těžkým srdcem následovala. Zatímco on ještě svou zemi spatřil opět svobodnou, ona se domů už nikdy nevrátila. V jeho životě se zrcadlily bouřlivé události, které zmítaly dvacátým stoletím. Zažil nástup dvou totalitních režimů, stal se i svědkem jejich pádu. Proti první diktatuře bojoval, druhá ho z principu nenáviděla. Za nacismu riskoval svůj život, komunismus jej připravil o veškerý majetek. Jindřich Kolowrat-Krakowský byl mnohem více než jen muž urozeného původu. Proslul zejména jako odbojář, velvyslanec, publicista, úspěšný podnikatel a vizionář, který usiloval o zlepšení sociálního postavení svých zaměstnanců, čímž si vysloužil přezdívky jako „zemědělský Baťa“ nebo „rudý hrabě“. Stýkal se s umělci, vážil si T. G. Masaryka a mezi jeho blízké přátele patřil například novinář a šéfredaktor časopisu Přítomnost Ferdinand Peroutka. Rodové heslo, „věrně a stále“, Celý život ctil. Zatočil kolem Kolowratové patří k nejstarším a nejrozvětvenějším českým šlechtickým rodům. Osudy jejich příslušníků se vinou českými dějinami už od 14. století. Za prvního kolowratského pána je považován Albrecht starší z Kolowrat, narozený roku 1320, hejtman a maršálek královny Anny Svídnické, manželky Karla IV., a také přísedící zemského a dvorního lenního soudu. Jeho předkové pocházeli z vesnice Kolovraty u Prahy, avšak jedna pověst přisuzuje rodu zajímavější původ názvu. Podle ní se před dávnými…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj